6. konference
ministrů odpovědných za mládež
Soluň, Řecko
7. – 9. 11.
2002
„Mládež buduje
Evropu“
Závěrečné prohlášení
My, ministři odpovědní za mládež, kteří se setkali
v řecké Soluni ve dnech
7. – 9. listopadu 2002 u příležitosti 6. konference Rady Evropy ministrů
odpovědných za mládež:
v
zdůrazňujíce základní úlohu mladých lidí při rozvoji demokratické a
mírové společnosti otevřené světu;
v
podtrhujíce zvláštní úsilí Rady Evropy společně s organizacemi
mládeže, zejména Evropským fórem mládeže, které se během posledních 30 let
zaměřily na podporu aktivní participace mladých lidí a jejich podíl na
vytvoření jednotnější společnosti;
v
uvědomujíce si důsledky rostoucího počtu teroristických útoků, s
ohledem na demokratickou stabilitu, svobodu lidí, ochranu lidských práv a boj
proti všem formám diskriminace;
v
vědomi si toho, že i v dnešní Evropě jsou stále ještě některé země
a regiony předmětem otevřeného konfliktu a uvědomujíce si, že stále ještě
existuje nerovnost příležitostí pro ženy a muže;
v
zdůrazňujíce, že přístup k základním právům, vzdělání, pracovním
možnostem, zdravotní péči, technickým vymoženostem a přiměřeným životním
podmínkám jsou předpokladem pro aktivní participaci mladých lidí ve
společnosti;
v
uvědomujíce si, čeho bylo dosaženo v návaznosti na předcházející
konference Rady Evropy, první světové konference ministrů odpovědných za mládež
pořádané Organizací Spojených národů v roce 1998 v Lisabonu, na odkaz
na otázky mládeže v Deklaraci Evropské rady v Laekenu
v roce 2001 a publikaci Evropské komise Bílá kniha „Nový impuls pro
evropskou mládež“;
v
vítajíce současný rozvoj spolupráce mezi Radou Evropy a Evropskou
komisí, UNICEF, UNESCO, a Paktu stability jihovýchodní Evropy v oblasti
mládeže.
Prohlašují, že:
1. Násilí, války a terorismus
jsou pro společnosti vybudované na pluralitní demokracii
a respektu k lidským právům neakceptovatelné. S cílem toto zastavit,
apelujeme na mezinárodní komunity zejména Radu Evropy, aby vyvinula ještě
silnější úsilí k přípravě mladých lidí žít aktivně a demokraticky a bojovat
proti extremizmu a propagandě.
Zvláštní pozornost by měla být věnována současným konfliktním oblastem, zvláště Jihovýchodní Evropě a Kavkazu.
2. Politiky mládeže musí být co
nejkomplexnější, musí brát v úvahu všeobecné potřeby mladých lidí a
uznávat jejich jedinečnost a originální pohled na věc.
Politiky
mládeže by měly zvláště:
2.1. Být postaveny na obecných
hodnotách pluralitní demokracie a lidských práv
a sledovat takové cíle jako je spravedlnost, respekt k jednotlivci,
přístup k vlastní kultuře, stejné příležitosti pro ženy i muže a sociální
soudržnost;
2.2. Mít působnost napříč různými
sektory stejně tak jako by měly mít místní, regionální
i národní dimenzi;
2.3. Obsahovat oblast vzdělávání
s ohledem na očekávání mladých lidí, podporovat přístup mladých lidí
k autonomii stejně jako jejich smysl pro odpovědnost a vlastní rozhodnost
a to prostřednictvím zejména dobrovolné činnosti;
2.4. Umožnit aktivní participaci
mladých lidí v rozhodnutích, která se jich přímo týkají
a povzbudit jejich účast na životě společnosti;
2.5. Umožnit přístup mladých lidí
na trh práce a to prostřednictvím vhodných projektů
a systému školení, která pomohou zlepšit jejich pracovní příležitosti;
2.6. Umožnit přístup mladým
lidem, zejména mladým lidem s omezenými možnostmi, k informacím,
které se jich týkají a to hlavně pomocí nových komunikačních technologií;
2.7. Podporovat mobilitu mládeže
tím, že se budou snižovat překážky administrativního
a finančního charakteru, a podpořit rozvoj kvalitních projektů;
2.8. Podpořit neformální
vzdělání/učení mladých lidí stejně jako i rozvoj vhodných způsobů, jak uznávat zkušenosti a
dovednosti získané v rámci působení v mládežnických organizacích a
dobrovolnou činností na místní, národní a evropské úrovni;
2.9. Podporovat spolupráci mezi
politikou mládeže a politikami ve vztahu k dětem, rodině.
3. Přes rozdíly
v jednotlivých zemích můžeme sledovat určité všeobecné trendy
v situaci mladých lidí:
3.1. Mladí Evropané prožívají
delší a komplexnější přechod k dospělosti. Delší dobu svého života se
věnují studiu a vzdělávání a déle zůstávají bydlet u rodičů;
3.2. V mnoha evropských
zemích je nezaměstnanost mladých lidí vyšší než je průměrná nezaměstnanost a
regionální rozdíly jsou v tomto smyslu stále zřetelné. Podíl
nezaměstnanosti mladých lidí těsně po dokončení studia a mladých lidí
z řídce obydlených oblastí je nadprůměrný;
3.3. Na území celé Evropy roste
ekonomická závislost mladých lidí na rodině a sociálním zabezpečení. Nerovnost
v možnosti získat vzdělání neklesá;
3.4. Nejistota v možnosti
získat příležitost v současné společnosti, globalizace, rozvoj biotechnologií a
ochrana životního prostředí jsou oblasti vnímané mladými Evropany stále
citelněji.
V tomto smyslu však:
3.5. Je silná potřeba svobody
kulturního vyjadřování, kreativity a individuálního přístupu dnešních mladých
lidí, kteří sami sebe vnímají jako nositele kultury, inovací a nových
vyjadřovacích forem;
3.6. Mladí lidé mají velmi
pozitivní pohled na demokracii, přestože jsou rovněž často kritičtí ke způsobu
práce institucí;
3.7. Účast v občanských
organizacích je v Evropě nejpodporovanější forma participace s největším
zájmem ze strany mladých lidí, ačkoliv počet členů v asociacích se
v každé zemi liší;
3.8. Přestože malé množství mladých Evropanů má netolerantní sociální xenofóbní názory, velká většina je otevřená a pozitivní vůči kulturním, etnickým a sociálním rozdílům v Evropském světě.
4. Členské
státy by tyto zmíněné trendy měli brát v úvahu při vytváření a
implementaci politik mládeže a zajistit nezbytné podmínky pro mladé lidi a
jejich organizace tak, aby se mladí lidé mohli stát partnery těmto politikám.
5. Pro zajištění jednotnosti mezi politikami
mládeže v jednotlivých členských státech Rady Evropy je nepostradatelná bližší spolupráce mezi Radou
Evropy a orgány Evropské Unie prostřednictvím dohod o partnerství.
6. Sektor
mládeže Rady Evropy by měl pokračovat ve svém intenzívním úsilí tak, aby
programy a pracovních metody byly lépe využívány, a byly dále využívány inovace
a experimenty, které poznamenaly práci Rady Evropy během posledních 30 let.
V tomto smyslu doporučujeme Výboru ministrů Rady Evropy:
6.1.
Revidovat Rozhodnutí Rady Evropy (98) o politice mládeže s tím, že vezmou
v úvahu současné Prohlášení stejně jako Rezoluci, která byla přijata během
6. konference
o prioritách sektoru mládeže na další tři roky a o situaci mladých lidí
v konfliktních oblastech;
6.2. Posílit
akční prostředky Evropského Fondu mládeže s ohledem na rozšíření počtu
mladých lidí a organizací Evropy účastnících se programu a tak, aby se
výrazně zvýšil počet žádostí o financování projektu;
6.3.
Podporovat práci Evropských center mládeže ve Strasbourgu
a v Budapešti a rozvoj vhodných forem spolupráce mezi existujícími centry
mládeže v členských zemích, které by mohly přispět k implementaci
cílů a priorit politiky mládeže Rady Evropy;
6.4. Podpořit
rozvoj národních politik mládeže na společných všeobecných principech
a co nejvíce začlenit mladé lidi a jejich organizace do vytváření a
implementování těchto politik;
6.5. Zajistit, že oblast mládeže bude více brána v úvahu v rámci aktivit Rady Evropy a tím dát reformě sektoru mládeže, jak byla přijata v roce 1998, konkrétní podobu.