22.4.2002
str. 2

Stát nepřeje gymnáziím

zpět ... 28

HANA ČÁPOVÁ

 

Mladá fronta DNES

Z domova

 

Více než sto tisíc patnáctiletých dětí dnes čeká událost, která rozhodne o jejich budoucím životě: přijímací zkoušky na střední školu.

Praha - Děti toužící po vzdělání narazí i letos na obvyklou překážku: ministerstvo školství odmítá vpustit do sítě škol více gymnázií, a naopak štědře dotuje poloprázdná učiliště. Na gymnázium se tak nedostane každý druhý uchazeč, střední odborné školy odmítnou třetinu studentů. Naopak učňovské školy nabízejí daleko více míst, než činí zájem. Třetina absolventů učebních oborů pak rovnou ze školních lavic skončí na úřadu práce. "S dětmi pracujeme devět let. Není nám proto lhostejné, když se nedostanou na školu podle svého zájmu a schopností," říká Karel Bárta, prezident Asociace základního školství. "Poloprázdná učiliště úředníci podporují, zatímco kapacitu gymnázií stále omezují." Skutečný zájem o gymnázia je ještě větší, než napovídá odmítnutí každého druhého studenta. Mnoho dětí se předem vzdá, protože je přesvědčeno, že stejně nemají šanci. Gymnázia proti praxi zavedené ministerstvem příliš neprotestují. Pracovat s úzkou skupinou jedničkářů je snazší než školu otevřít více dětem. Ředitel chrudimského gymnázia Eduard Beránek uznává, že to není správná cesta. "Máme dost náročné přijímací zkoušky," připouští. "Dostat skutečně kvalitní děti se nám vyplatí, většina studentů se dostane na vysokou školu." Chrudimský ředitel potvrzuje, že gymnaziální studium je v Česku oproti Západu málo zastoupeno. "Mělo by se rozšířit," říká Beránek. Dovede si představit, že jeho škola by místo dvou prvních ročníků otevřela tři. Něco takového však nejde. "Kapacitu máme danou z ministerstva, peníze na víc žáků nedostaneme," dodává. Naopak učiliště v Rybitví u Pardubic se už léta potýká s tím, že o ně žáci nemají zájem. Téměř polovina lavic zůstává prázdná. O omezení kapacity školy však ředitel Jaroslav Pakosta nechce ani slyšet. "Je třeba, aby firmy začaly přesvědčovat rodiče o potřebnosti našich oborů. Ale místo toho si raději najmou levné dělníky z Východu," stěžuje si. Učiliště přijdou státní kasu draho. Vzdělání jednoho učně je dvakrát až třikrát dražší než vzdělání gymnazisty. Ministerstvo školství a stejně tak kraje, které dnes střední školy zřizují, však opakují: Je třeba učňovské obory podržet, i když tam dneska žáci nejsou. Proto jim resort školství letos zvýšil dotace tak, aby mohly otevřít i poloprázdné třídy. "Zaměstnavatelé usilují o to, abychom donutili děti nastupovat do učňovských škol," vysvětluje to náměstek ministra školství Jaroslav Müllner. Statistika nezaměstnaných absolventů však ukazuje, že zaměstnavatelé mají zájem o vysokoškoláky, gymnazisty a absolventy středních odborných škol. Poslanec Václav Pícl z ČSSD se s podporou učilišť ztotožňuje. Jeho slova však svědčí o tom, že spíš než o děti a zájmy firem jde o ústupek lobby učilišť: "Jako starosta Rakovníka vedu jednání se zahraničními firmami. Vím, že rostou jejich požadavky na kvalifikované lidi. Ale učiliště byla draze vybavena, je škoda je zavřít."


URL| http://archiv.newton.cz/mf/2002/04/22/229a67de40335fd42e7969f9f65a1ca1.asp

 

20.4.2002
str. 5

Stát neví, kolik stojí počítače do škol

zpět ... 29

HANA ČÁPOVÁ

 

Mladá fronta DNES

Z domova

 

Kdo ovládne virtuální školní prostředí, získá 1,7 milionu žáků a učitelů jako skupinu pro cílenou reklamu

Praha - Ministerstvo školství nechávají chladným všechny podivnosti, které provázejí projekt připojení škol k internetu a jejich vybavení počítači. Konsorcium firem AutoCont a Český Telecom dostalo od vlády 4,5 miliardy, aby vybavilo školy počítači a připojilo je na internet. Podle odborníků i poslanců jedno počítačové místo vyjde až několikanásobně dráže, než je nutné. Ministerstvo školství na otázky ohledně ceny a její kalkulace neumí odpovědět. Zároveň se rozhoduje o tom, kdo ovládne školní virtuální prostor a tok veškerých peněz, které se školního internetu týkají. Ministr Eduard Zeman chce navrhnout vládě, aby vznikla obecně prospěšná společnost. Protékat by přes ni měly nejen státní dotace a peníze z Evropské unie. Zemanův materiál počítá s tím, že společnost bude především získávat peníze z reklamy zavěšené na školních stránkách a z organizování spotřebitelských soutěží pro žáky základních a středních škol.

Hospodaření prošetří NKÚ

Ministerstvo spustilo projekt Internet do škol, aniž by vědělo, jak jsou jednotlivé školy vybaveny a co potřebují. Generální dodavatel (AutoCont On Line/Český Telecom) tak dostal 4,5 miliardy korun a záleží jen na něm, jak s nimi naloží. Podle školského výboru sněmovny s nimi nakládá neefektivně. "Když vydělím celkovou částku počtem míst, která mají vzniknout, vychází mi sto sedmdesát sedm tisíc korun. Myslím, že jedno místo se dá pořídit laciněji," prohlásila lidovecká poslankyně Michaela Šojdrová. Například radnice Prahy 13 vybavila svých dvanáct škol daleko levněji, jedno místo ji vyšlo na zhruba 60 tisíc korun. Ministra Eduarda Zemana takové informace nezneklidnily. "Neumím odpovědět na to, jaká je jednotková cena," prohlásil jen. Poslanci ze školského výboru proto požádali Nejvyšší kontrolní úřad, aby prošetřil hospodaření ministerstva v souvislosti s internetovým projektem.

Reklama cílená na děti

Školy by měly být připojeny na jednotnou školskou síť - takzvaný školský intranet. Ministr Zeman se rozhodl vládu nad ním svěřit obecně prospěšné společnosti. Z pracovní verze předkládací zprávy k materiálu, který chce předložit vládě, se dozvíme, co všechno má zmíněná společnost má dělat. Má zodpovídat za "jednotnou metodiku školení učitelů" a "výběr školicích středisek". Jinými slovy - rozhodovat, které firmy učitele proškolí (na to vláda vyčlenila téměř dvě miliardy korun). Za dalších 800 milionů má vzniknout školní vzdělávací portál, na kterém si školy budou vybírat z různých výukových programů. Ale především, obecně prospěšná společnost má shánět peníze od soukromých firem za zavěšení reklamy na školských stránkách. "Je ideálním nástrojem pro realizaci marketingových projektů zájemců z komerční sféry, kteří mohou oslovit všechny žáky a učitele, tedy přesně definované cílové skupiny," stojí v předkládací zprávě. "Školní děti jsou dobře připravená cílová skupina. Reklama na běžných stránkách není cílená, na školních stránkách firma přesně ví, kdo se na ni bude dívat," upozorňuje Jiří Peterka na marketingovou cenu přístupu do škol. Obecně prospěšná společnost se chystá také organizovat "nejrůznější spotřebitelské soutěže." Ministr Zeman v předkládací zprávě navrhuje: "Zákazník určitého obchodního řetězce sbírá body podle výše nákupu a prostřednictvím obecně prospěšné společnosti je vymění za dovybavení školy informační technikou." Něco takového považuje poslanec Walter Bartoš (ODS) za špatné. Obává se totiž, že učitelé budou děti o nákupech přesvědčovat: "Například ředitel řekne: Děti, choďte nakupovat jogurty firmy A, dostanete body a škola je vymění za počítač." Něco takového je podle něj nepřípustné.

Hlavní problémy akce Internet do škol
* Vláda loni na jaře rozhodla, že věnuje 7,5 miliardy korun na počítače pro školáky, jejich připojení k internetum¨, nákup vzdělávacích programů a školení učitelů

* Vybvení škol počítači a jejich připojení k síti svěřila generálnímů dodavateli.

* Nejčastější námitka tehdy zněla - lepší by bylo dát peníze spolu s přesnými podmínkami pro jejich čerpání přímo školám

* Ministerstvo spustilo celý projekt, aniž vědělo, jak jsou jednotlivé školy vybaveny a co potřebují. Přitom na Internet už v té době byly připojeny dvě třetiny středních a čtvrtina základních škol.

* Jedno počítačové místo budované generálním dodavatelem vychází na 177 tisíc korun. Například radnici Prahy 13, která vybavila své základní školy, vyslo třikrát levněni, na 60 tisíc korun.



URL| http://archiv.newton.cz/mf/2002/04/20/52a009108cd7ec5cfeea39c820b51c0f.asp