Odpovědi na dotazy položené na schůzce dne 4. listopadu 2003

Odpovědi na dotazy položené na informativní schůzce konané dne 4. listopadu 2003 v Praze

1. S jakým objemem finančních prostředků na řešení výzkumných záměrů MŠMT počítá?

MŠMT počítá na výzkumné záměry zahajované k 1. lednu 2005 s minimální výší institucionální podpory 1,6 mld. Kč v roce. Při jednáních o návrhu rozpočtu na rok 2005 budeme navrhovat částku odpovídající objemu požadované institucionální podpory v předložených návrzích výzkumných záměrů.

2. Jak bude probíhat přidělování finančních prostředků na řešení výzkumných záměrů na jednotlivé vysoké školy? Bude opět stanoven určitý objem finančních prostředků pro danou vysokou školu nebo budou výzkumné záměry financovány v plném rozsahu tak, jak budou naplánovány v návrhu?

MŠMT nemůže stanovovat žádné kvóty finančních prostředků pro jednotlivé skupiny uchazečů, ani pro jednotlivé uchazeče. Institucionální podporu v rozsahu schválených uznaných nákladů poskytne pouze na ty výzkumné záměry, které byly kladně zhodnoceny, a to do výše disponibilních prostředků.

3. Je možné plánovat výzkumné záměry rovnou na 7 let, nebo pouze na 5 let s tím, že po pěti letech bude provedena oponentura, která dá stanovisko k případnému pokračování?

Podle zákona o podpoře výzkumu a vývoje je doba řešení výzkumného záměru 5 až 7 let – výzkumný záměr lze tedy navrhnout na 5, 6 nebo 7 let. Zákon institut prodloužení výzkumného záměru nezná.

4. Má mít podávaný výzkumný záměr návaznost na výzkum (příp. VZ) z let 1998 až 2004?

Pokud byly původní i nové výzkumné záměry koncipovány správně, pak by měla být taková návaznost samozřejmá.

5. Je možné u výzkumných záměrů, které budou navrženy jako pokračování výzkumných záměrů končících v roce 2004, použít stejný název?

Ano.

6. Je omezen rozsah textové části návrhu výzkumného záměru?

Není. V návrhu výzkumného záměru je třeba věcně a výstižně uvést požadované informace.

7. V části C přihlášky VZ se požaduje vyplnění rodného čísla zaměstnanců uchazeče a jejich měsíční výše platu nebo mzdy včetně nadtarifních složek v Kč. Neodporuje vyplnění výše platu nebo mzdy včetně nadtarifních složek jednotlivých zaměstnanců uchazeče zákonu o ochraně osobních údajů? Jakým způsobem mají být tato citlivá data získána a kdo se s nimi může seznámit?

Podle zákona o podpoře výzkumu a vývoje je poskytovatel oprávněn shromažďovat potřebné údaje o návrzích výzkumných záměrů a uchazečích včetně osobních údajů. Tyto údaje nejsou veřejně přístupnými informacemi a poskytovatel je povinen při nakládání s nimi postupovat podle zákona o ochraně osobních údajů. Údaje, které smí poskytovatel zveřejnit, jsou vymezeny v náležitostech pro předkládání výzkumných záměrů (identifikační kód, název, anotace, hlavní a vedlejší obor a uznané náklady výzkumného záměru, název uchazeče, resp. vykonavatele, jméno příjmení, případné akademické tituly a vědecké hodnosti řešitele). Způsob nakládání s údaji uvedenými v návrzích výzkumných záměrů dále popisuje prováděcí předpis k zákonu o podpoře výzkumu a vývoje, jímž je nařízení vlády č. 462/2002 Sb.

8. Co vše (uveďte, prosím, pokud možno úplným výčtem nebo zcela jednoznačným vymezením) co lze zahrnout pod pojem "infrastruktura" v bodě E2. formuláře?

Pro účely návrhu výzkumného záměru se v položce E2. infrastrukturou rozumí služby nebo činnost speciálních výzkumných zařízení nebo organizací zajišťujících ověřování výsledků výzkumu a vývoje.

9. Body D a E nejsou úplně jasné -- hlavně chybí část, kde by uchazeči popsali metodiku řízení projektu, včetně začlenění řešitelského pracoviště do liniové struktury vedení uvnitř instituce uchazeče nebo popis zabezpečení projektového řízení a financování u uchazeče. (např. evropské projekty toto velice jasně požadují).

K popisu těchto vazeb se použijí část A1. (organizační schéma uchazeče) a část C6. (strategie a metody řešení výzkumného záměru) textového formuláře.

10. Kdo je uchazečem? Veřejná vysoká škola nebo její fakulta?

Uchazečem je organizační složka České republiky, organizační složka územního samosprávného celku nebo právnická osoba, která se uchází o poskytnutí podpory a předkládá návrh výzkumného záměru. V případě veřejné vysoké školy je uchazečem tato veřejná vysoká škola. Fakulta (nebo jiná organizační součást vysoké školy) může být vykonavatelem výzkumného záměru

11. Lze za právnickou osobu podle § 2, odst. 2, písm. b) zákona o podpoře výzkumu a vývoje považovat uchazeče, který byl zřízen na základě zákona o státním podniku?

Ano.

12. O jakém subjektu se podávají informace ve formuláři, ve kterém je použit pojem „informace o uchazeči/vykonavateli“?

Poznámka k textu "Všeobecné informace ......." nejednotně se používá termín "uchazeč" a "vykonavatel" viz D1, D2, D3 i jinde v textu. Je nutno vyjasnit, kdy se jedna o uchazeče - MU a kdy PřF resp. Laboratoř jako vykonavatele.

Definice pojmů uchazeč, resp. vykonavatel je uvedena v souboru „Cti_me.rtf“. V témže souboru je dále uvedeno, že v části B a následujících, kde je uvedeno „uchazeč/vykonavatel“, se uvádějí údaje o vykonavateli, pokud existuje. V opačném případě se uvádějí údaje o uchazeči.

13. Kdo je vykonavatelem v případě řešitelského týmu složeného ze zaměstnanců více fakult vysoké školy či jiných jejích součástí?

V tomto případě může být vykonavatelem určena některá ze zúčastněných fakult (nebo jiných součástí vysoké školy), nebo vykonavatel není určen vůbec.

14. Jakým způsobem se předkládá (prokazuje) splnění podmínek způsobilosti uchazeče?

Odborné předpoklady prokazuje uchazeč popisem v návrhu výzkumného záměru podle bodu 2 náležitostí pro předložení návrhu výzkumného záměru s termínem zahájení od 1. ledna 2005. Další podmínky způsobilosti uchazeče k řešení výzkumného záměru stanovené v § 28 zákona prokáže uchazeč předložením

· ověřené kopie zřizovací listiny, zakládací listiny nebo jiného dokladu o zřízení nebo založení uchazeče ne starší 90 kalendářních dnů (nepředkládají uchazeči zřízení zákonem nebo jejichž zřizovatelem je MŠMT)

· ověřené kopie dokladu o vzniku uchazeče jako právnické osoby ne starší 90 kalendářních dnů (nepředkládají státní příspěvkové organizace, veřejné vysoké školy, organizační složky ČR, organizační složky územně samosprávného celku)

· ověřené kopie dokladu o oprávnění k činnosti (předkládá se pouze tehdy, vyžaduje-li to zvláštní zákon)

· čestného prohlášení k prokázání způsobilosti uchazeče podle § 18, odst. 4, písm. b) zákona č. 130/2002 Sb. (předkládají všichni uchazeči)

· čestného prohlášení k prokázání způsobilosti uchazeče podle § 28, odst. 3, písm. d) až f) a h) zákona č. 130/2002 Sb. (nepředkládají státní příspěvkové organizace, veřejné vysoké školy, organizační složky ČR, organizační složky územně samosprávného celku).

15. Splňuje požadavek na prokázání činnosti uchazeče a doložení výsledků fakulta, která vznikla teprve před rokem? Jak dokládá výsledky výzkumu za posledních pět let?

Splnění podmínek způsobilosti k řešení výzkumného záměru se vztahuje na uchazeče, nikoliv na vykonavatele. Pokud uchazeč ve výzkumné činnosti, jež je předmětem výzkumného záměru, dosáhl prokazatelných výsledků, tuto podmínku způsobilosti splňuje a není rozhodující, kdy fakulta, která je vykonavatelem navrhovaného výzkumného záměru, vznikla. V bodě B3. textové části návrhu výzkumného záměru takový vykonavatel uvede nejvýznamnější výsledky výzkumu uplatněné uchazečem za posledních pět let, nikoliv pouze za dobu existence vykonavatele.

16. Možnost zapojení studentů doktorských studijních programů na řešení výzkumného záměru. Způsob úhrady s tím souvisejících nákladů.

Spolupráci studentů magisterských a doktorských studijních programů při řešení výzkumných záměrů platná legislativa umožňuje (viz § 2 odst. 3 písm. a) nařízení vlády č. 462/2002 Sb.). Spolupracující studenti se uvedou v textové části formuláře v části D mimo tabulky D1., D2., D3. Náklady na spolupráci studentů se uhradí z institucionální podpory specifického výzkumu na vysokých školách, nezahrnují se do uznaných nákladů výzkumného záměru a nelze je tedy ani nárokovat v institucionální podpoře výzkumného záměru. Pokud mají studenti vykonávat na výzkumném záměru činnosti nad rámec jejich studijního programu, uzavře s nimi uchazeč pracovněprávní vztah a vztahují se na ně všechna pravidla platná pro zaměstnance.

17. Úhrada spolupráce studentů na výzkumných záměrech není součástí jeho uznaných nákladů?

Náklady na spolupráci studentů se uhradí z institucionální podpory specifického výzkumu na vysokých školách a nezahrnují se do uznaných nákladů výzkumného záměru.

18. Kdo tvoří řešitelský tým?

Pro účely předložení návrhu výzkumného záměru a pro účely poskytnutí informací do centrální evidence výzkumných záměrů podle nařízení vlády č. 267/2002 Sb. se podle podílu na řešení výzkumného záměru zaměstnanci uchazeče dělí do dvou skupin: a) řešitelský tým, tvořený zaměstnanci uchazeče, kteří se přímo podílejí na řešení výzkumného záměru, b) pomocný personál, poskytující podpůrnou činnost a zajišťující vytváření podmínek pro výzkumnou činnost na pracovištích uchazeče. Řešitelský tým se dále člení na výzkumné a ostatní zaměstnance. Výzkumnými zaměstnanci se rozumí zaměstnanci uchazeče, kteří vykonávají výzkumnou činnost v oborech výzkumného záměru. (Takovými zaměstnanci mohou být i akademičtí pracovníci veřejných vysokých škol, pokud je výkon takových činností předmětem jejich pracovní náplně.) Ostatními zaměstnanci se rozumí další zaměstnanci uchazeče vykonávající činnosti, které nemají povahu výzkumu (např. laboranti, technici), popř. mají povahu „doprovodného“ výzkumu – takovým „doprovodným“ výzkumem může být například u výzkumného záměru z oboru společenských věd aplikovaná statistika a operační výzkum. Podmínky odborné způsobilosti uchazeče kladou požadavky na pracovní kapacitu řešitelského týmu (alespoň 10 přepočtených pracovních úvazků) a jednotlivých výzkumných zaměstnanců (alespoň 50 % pracovního úvazku).

19. Doporučený počet (velikost) řešitelského týmu; co tvoří 100% úvazku (řešení grantů, VZ, VC, výuka), vzájemná relace pracovníků kategorie D1 a D2 vzhledem k celkovému úvazku (velikost úvazků kategorie D2, požadavek pracovní kapacity 50% a více se týká jen tzv. klíčových pracovníků)?

Podmínka odborné způsobilosti uchazeče k řešení výzkumného záměru stanoví pouze minimální velikost řešitelského týmu - alespoň 10 přepočtených úvazků, a minimální pracovní kapacitu 50 % pracovního úvazku na řešení výzkumného záměru pro jednotlivé výzkumné zaměstnance v oborech výzkumného záměru (D1.). Velikost a složení řešitelského týmu (počty, kvalifikační strukturu a pracovní kapacitu) musí uchazeč konstruovat tak, aby odpovídaly činnostem prováděným ve výzkumném záměru.

Stoprocentním pracovním úvazkem se pro účely výzkumného záměru rozumí pracovní doba 40 hodin týdně. Náplň pracovního úvazku (pracovní náplň) zaměstnance je předmětem pracovní smlouvy uzavřené mezi uchazečem a zaměstnancem.

20. Jaká je možnost kombinovat pracovní úvazek na VZ s úvazky na grantech a s pedagogickou činností na VŠ? Při úvazku, řekněme 70 % na VZ a pedagogickém 30 %, má pak pracovník velmi omezené možnosti požádat o grant GA ČR, i když se tento projekt týká jiné vědecké oblasti, než kterou pokrývá vlastní VZ.

Předpisy o podpoře výzkumu a vývoje pracovněprávní vztahy neupravují. Pracovněprávní vztahy jsou upraveny jinými obecně závaznými právními předpisy, za jejichž dodržování je odpovědný uchazeč. Ministerstvu nepřísluší do těchto vztahů vstupovat.

21. Zaměstnávání cizinců na výzkumném záměru (doktorand nebo pracovník).

Zaměstnávání cizinců na výzkumném záměru předpisy o podpoře výzkumu a vývoje neupravují, je v zásadě možné při dodržení obecně platných právních předpisů upravujících pobyt a zaměstnávání cizinců na území ČR.

22. Je stanoven termín pro uzavření pracovněprávního vztahu se studenty doktorských studijních programů (t.j. je nutné uzavřít danou smlouvu ještě před podáním návrhu výzkumného záměru nebo stačí až po jeho přijetí)?

Pracovněprávní vztah se studentem doktorského studijního programu může být uzavřen po přijetí výzkumného záměru. Taková osoba, pokud vykonává výzkumnou činnost v oborech navrhovaného výzkumného záměru, se v tabulce D1. uvede beze jména nebo, je-li známa, jméno se uvede v závorce. Je však třeba mít na paměti, že ve vymezení výzkumného záměru se mimo jiné požaduje, aby uchazeč měl pro výzkumný záměr vytvořené základní personální podmínky, proto by počet takových osob měl být omezený.

23. Musí být dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr uzavřeny jmenovitě před podáním návrhu výzkumného záměru?

Mzdové prostředky na úhradu dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr jsou kalkulovány v tabulkové části návrhu výzkumného záměru „Tabulky.xls“ v části C na činnosti, které budou touto formou zajišťovány v přímé souvislosti s řešením výzkumného záměru. Není proto třeba tyto dohody uzavřít již před podáním návrhu výzkumného záměru.

24. Je přípustné, aby jeden řešitel figuroval ve dvou výzkumných záměrech, v každém s 50% účastí?

Žádný obecně závazný právní předpis to nevylučuje. Jedná-li se o výzkumného zaměstnance v oborech navrhovaného výzkumného záměru uvedeného v části D1., lze však mít pochybnosti o správnosti konstrukce takových výzkumných záměrů a pochybnosti, zda splňují charakteristiku výzkumného záměru stanovenou v náležitostech pro předkládání výzkumných záměrů.

25. Může se jeden pracovník uchazeče podílet na řešení dvou případně více výzkumných záměrů?

Předpisy o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků to nevylučují. Uchazeč je však povinen dodržovat pracovněprávní předpisy, tj. např. zákoník práce.

26. Je přípustná možnost, aby se výzkumný zaměstnanec řešitelského týmu výzkumného záměru – kategorie D1. zároveň účastnil řešení projektu programu „Výzkumná centra“?

Tato možnost není předpisy o podpoře výzkumu a vývoje z veřejných prostředků vyloučena. Musí však být dodržena podmínka pracovní kapacity alespoň 50 % pracovního úvazku, kterou se bude výzkumný zaměstnanec uvedený v části D1. podílet na řešení výzkumného záměru.

27. Musí být úvazek výzkumného pracovníka v kategorii D1. skutečně minimálně 50 %?

Ano.

28. Je možné začlenit do řešitelského týmu výzkumného záměru (v rámci kategorie D1.) renomovaného profesora/výzkumného pracovníka, který má v současnosti „volných“ pouze 25 % úvazku (nyní řeší projekty GA ČR a projekty mezinárodní spolupráce), avšak v budoucnu by potřebnou pracovní kapacitou pro kategorii D1. disponoval?

Do jaké kategorie zařadit pracovníka, který se v každém roce bude podílet na řešení výzkumného záměru různým procentem svého úvazku?

Aby byly podmínky odborné způsobilosti splněny, musí se jednotliví výzkumní zaměstnanci uchazeče podílet na řešení výzkumného záměru pracovní kapacitou alespoň 50 % pracovního úvazku. Je-li pracovní kapacita výzkumného zaměstnance v současnosti „vázána“ mimo navrhovaný výzkumný záměr, může se k řešení výzkumného záměru připojit, až bude výše zmíněnou podmínku splňovat.

29. Je možné zařadit výzkumného pracovníka s úvazkem menším než 50 % anonymně do kategorie D2. (bude se podílet na výzkumné činnosti)?

Údaje o výzkumných zaměstnancích uchazeče (vykonávají výzkumnou činnost v oborech výzkumného záměru) se uvedou v části D1. formuláře. Aby byly splněny podmínky odborné způsobilosti, musí se jednotliví výzkumní zaměstnanci uchazeče podílet na řešení výzkumného záměru pracovní kapacitou alespoň 50 % pracovního úvazku. V části D2. se uvedou údaje za všechny ostatní zaměstnance uchazeče, kteří se budou podílet na řešení výzkumného záměru. Pro tyto zaměstnance není stanovena minimální výše požadované pracovní kapacity. V kategorii D2. však nemohou být zařazeni zaměstnanci uchazeče, kteří provádějí výzkumnou činnost v oborech výzkumného záměru.

30. Považují se v části D1. formuláře návrhu za "výzkumné zaměstnance uchazeče" jen vědečtí pracovníci uchazeče, nebo i pracovníci pedagogického a technického zařazení?

V části D1. formuláře se uvádějí zaměstnanci uchazeče, kteří vykonávají výzkumnou činnost v oborech výzkumného záměru (tedy např. i akademičtí pracovníci veřejných vysokých škol, pokud takovou činnost vykonávají).

31. Jsou v části D1 považováni za "zaměstnance uchazeče" i ti, jejichž mzda je v současné době placena z grantu nebo výzkumného projektu?

Zaměstnancem uchazeče je fyzická osoba, která má s uchazečem uzavřen pracovněprávní vztah. Zdroje financování mezd jsou v pracovněprávních vztazích irelevantní.

32. Jsou v části D1 považováni za "zaměstnance uchazeče" i ti, kdo v současnosti pracují jinde a "zaměstnanci uchazeče" se fakticky stanou až v případě, že výzkumný záměr bude řešitelskému týmu udělen, a tedy až bude možno je z prostředků VZ zaměstnat?

V návrhu řešitelského týmu mohou být v omezené míře uváděni i členové, s nimiž uchazeč uzavře pracovněprávní vztah až v případě přijetí výzkumného záměru. Taková osoba se v části D1. uvede beze jména nebo, je-li známa, jméno se uvede v závorce. Je však třeba mít na paměti, že ve vymezení výzkumného záměru se mimo jiné požaduje, aby uchazeč měl pro výzkumný záměr vytvořené základní personální podmínky.

33. Je možno z výzkumných záměrů platit administrativní pracovníky (u předchozích VZ to údajně nešlo)?

Pokud administrativní pracovník vykonává podpůrnou činnost pro řešení výzkumného záměru, lze náklady na tuto činnost (včetně osobních) zařadit do uznaných nákladů.

34. Lze pomocný personál (administrativní pracovnice) zaměstnaný pro výzkumný záměr na 100 % úvazek zařadit mezi ostatní zaměstnance řešitelského týmu, tj. do kategorie D2?

Uvedení zaměstnanců v části D2. nebo D3. nezávisí na rozsahu pracovního úvazku, ale na charakteru vykonávané práce pro výzkumný záměr. Způsob zařazování zaměstnanců do skupin D1., D2. a D3. je uveden v souboru „Cti_me.rtf“. Administrativní pracovnice se na řešení výzkumného záměru nepodílí, vykonává podpůrné činnosti a tím vytváří podmínky pro jeho realizaci. Zařadí se tedy v části D3.

35. Mohou být uznané náklady daného výzkumného záměru zcela hrazeny z institucionální podpory výzkumného záměru?

Podíl institucionální podpory na úhradě uznaných nákladů může činit až 100 %. Podíl institucionální podpory na úhradě uznaných nákladů konkrétního výzkumného záměru stanoví poskytovatel na základě výsledků jeho hodnocení.

36. Doporučená výše požadovaných finančních prostředků na řešení VZ (řádově); stanovení výše IV a NIV prostředků (a doplňkových -režijních - nákladů ), z toho doporučované procento mezd; výběrové řízení na dodávky investic (připomenutí meze).

Do navrhovaných uznaných nákladů lze zahrnout pouze náklady, které budou vynaloženy na řešení výzkumného záměru, které jsou zdůvodněné, prokazatelné a přiřazené k jednotlivým činnostem. Z tohoto důvodu nelze stanovit jejich ani optimální, ani doporučenou výši, ani strukturu (skladbu jednotlivých položek uznaných nákladů a jejich vzájemné relace).

V případě, že v návrhu výzkumného záměru není podrobně specifikována služba, pořízení hmotného nebo nehmotného majetku včetně ceny a dodavatele, postupuje uchazeč podle zákona o zadávání veřejných zakázek.

37. Co vše lze zahrnout do pojmu „jiné zdroje“ (B5. textová část)

Do jiných zdrojů se započítává

· další podpora výzkumu a vývoje z veřejných prostředků jiná než účelová nebo institucionální (např. dotace z veřejných fondů, z rozpočtů územně samosprávných celků),

· podpora z tuzemských neveřejných zdrojů (např. vlastní zdroje uchazeče, prostředky získané uchazečem od komerčních subjektů),

· zahraniční zdroje.

38. Existuje nějaká dohoda o výši odměn, které lze pro jednotlivé pracovníky ve VZ nárokovat (tabulky, část C) nebo je to na vůli vykonavatele? Musí být tyto odměny úměrné jejich měsíční výši platu nebo mzdy včetně nadtarifních složek v Kč?

Lze vyplácet v rámci výzkumného záměru odměny členům řešitelského týmu?

Výše odměn, stejně tak jako výše ostatních složek platu nebo mzdy, musí odpovídat mzdovému předpisu uplatňovanému uchazečem pro odměňování jeho zaměstnanců. Mzdové náklady na řešení výzkumného záměru jsou součástí uznaných nákladů a při jejich kalkulaci se vychází ze mzdových předpisů uchazeče a výše pracovního úvazku zaměstnance na řešení výzkumného záměru.

39. Musí se výše odměny uvedená v návrhu výzkumného záměru jednotlivým členům řešitelského týmu vyplatit?

Odměny se v tabulkovém souboru „Tabulky.xls“ části C uvádějí sice u jednotlivých zaměstnanců. Tímto postupem je pouze provedena kalkulace a zdůvodnění výše osobních nákladů navrhovaného výzkumného záměru. Závaznou součástí schválených uznaných nákladů však nejsou konkrétní výše odměn jednotlivým zaměstnancům, ale osobní náklady jako celek. Odměny lze vyplácet, pokud budou splněny podmínky stanovené v mzdovém předpise uchazeče.

40. Je stanoveno rozmezí pro náklady na pořízení majetku z poskytnuté podpory na výzkumný záměr?

Žádné „rozmezí“ nákladů na pořízení majetku z institucionální podpory výzkumného záměru stanoveno není. Majetek však může být pořizován pouze v přímé souvislosti s řešením výzkumného záměru, náklady musí být zdůvodněné, prokazatelné a přiřazené k navrhovaným činnostem. Do uznaných nákladů je možné zahrnout je v plné výši.

41. Lze do uznaných nákladů zahrnout i prostředky na odpisy investic, které byly zakoupeny již dříve, a tudíž nikoliv z prostředků tohoto (ale předchozího) výzkumného záměru? Co v případě, když se jedná o investice, které nepocházejí z VZ?

Co se rozumí „odpisy z hmotného a nehmotného majetku pořízeného z jiných prostředků, než z institucionální podpory“? Je možné do těchto odpisů zahrnout např. majetek pořízený z FRIM?

Lze odpisy majetku pořízeného z „jiné“ dotace nárokovat z poskytnuté institucionální podpory výzkumného záměru (majetek je používán pro řešení výzkumného záměru)?

Pakliže uchazeč odepisuje, lze do uznaných nákladů zahrnout alikvotní část nákladů na odpisy veškerého majetku používaného pro řešení výzkumného záměru. Avšak odpisy majetku pořízeného z institucionální podpory (a to jak nového výzkumného záměru, tak z výzkumného záměru podporovaného v letech 1999 – 2004) nelze hradit z institucionální podpory.

42. Co lze zařadit do nákladů na mezinárodní spolupráci?

Náklady na mezinárodní spolupráci lze navrhovat pouze v přímé souvislosti s řešením výzkumného záměru. Jde např. o poplatky za členství uchazeče v mezinárodní organizaci pro příslušný obor výzkumu. Zároveň je třeba mít na paměti, že z institucionální podpory výzkumného záměru se smí hradit náklady pouze na výzkum prováděný příjemcem. Nelze tedy za náklady na mezinárodní spolupráci považovat náklady na „spoluúčast“ zahraniční výzkumné instituce při řešení výzkumného záměru.

43. Jaká je únosná míra zapojení zahr. laboratoří do řešení VZ (některé technologické kroky budou realizovány v zahraničí)?

Z institucionální podpory výzkumného záměru se smí podle zákona o podpoře výzkumu a vývoje hradit náklady pouze na výzkum prováděný příjemcem. Účast třetích osob je možná pouze formou nákupu služeb, a to jen v takové míře, aby nebyla zpochybněna odborná způsobilost uchazeče výzkumný záměr řešit.

44. Jaké maximální doplňkové (režijní) náklady nebo výdaje vzniklé v přímé souvislosti s řešením VZ (tabulky, část B) lze uplatnit?

Jak přistupovat k členění režie na jednotlivé položky?

Doplňkové (režijní) náklady lze uvést pouze tehdy, pokud nebylo možno jednoznačně přiřadit náklady výzkumného záměru k ostatním položkám uznaných nákladů a uvést je v osobních nebo dalších provozních nákladech. Ve zdůvodnění položek a výše uznaných nákladů (F1. textové části) je třeba uvést, o jaké režijní náklady jde (jejich věcné určení) a jak byla stanovena jejich výše.

45. Kolik oponentů k návrhu výzkumného záměru bude z ČR a kolik ze zahraničí?

Zákon o podpoře výzkumu a vývoje ukládá zajistit nejméně dva posudky oponentů – MŠMT předpokládá, že bude pracovat se třemi posudky. Volba oponenta přísluší hodnotící komisi.

46. Prosíme o seznam hodnotitelů jednotlivých návrhů výzkumných záměrů?

Pokud má tazatel na mysli oponenty, jména oponentů MŠMT sdělovat nebude v zájmu zachování jejich nepodjatosti vůči uchazeči nebo výzkumnému záměru. Pokud má však na mysli seznam členů hodnotících komisí, jejich jména budou zveřejněna po ustavení hodnotících komisí. Vzhledem k požadavkům na složení hodnotících komisí tak může učinit až po přijetí návrhů výzkumných záměrů.

47. Jak se bude vykazovat vědecký výsledek do RIV a publikací, když se na financování podílí i finanční zdroje specifického výzkumu na vysokých školách?

Bylo-li výsledku dosaženo při řešení výzkumného záměru za spolupráce studentů hrazené z institucionální podpory specifického výzkumu na vysokých školách, jde o výsledek výzkumného záměru a takto se vykáže v rejstříku informací o výsledcích výzkumu a vývoje.

Odpovědi na dotazy položené na informativní schůzce konané ve dnech 15. a 16. ledna 2004 v Praze a v Brně

1. Jsou z rozpočtu MŠMT financovány i výzkumné záměry AV ČR?

Ne, MŠMT není jediným poskytovatelem institucionální podpory na výzkumné záměry. MŠMT poskytuje institucionální podporu na výzkumné záměry veřejných vysokých škol, organizačních složek ČR nebo územních samosprávných celků, příspěvkových organizací, které zřizuje, a dalších právnických osob, které splňují zákonem stanovené podmínky způsobilosti. AV ČR je poskytovatelem institucionální podpory na výzkumné záměry svých příspěvkových organizací (tj. jednotlivých ústavů AV ČR). Obdobně i další organizační složky ČR (tj. zejména ministerstva) jsou poskytovateli institucionální podpory na výzkumné záměry příspěvkových organizací, které zřizují, MO navíc poskytuje institucionální podporu na výzkumné záměry vojenských vysokých a MV na výzkumné záměry policejních vysokých škol.

2. Poslední 2 místa identifikačního kódu VZ – pořadí návrhu VZ uchazeče. Má toto pořadí vyjadřovat preference daného uchazeče?

Tento požadavek nebyl stanoven. Uchazeč může řadit návrhy výzkumných záměrů – tedy přiřadit poslední dvě místa číselného kódu podle vlastního uvážení.

3. Může být vykonavatelem výzkumného záměru vysokoškolský ústav?

Vykonavatelem výzkumného záměru může být organizační složka, vnitřní organizační jednotka nebo součást uchazeče pověřená výkonem práv a povinností souvisejících s řešením výzkumného záměru na základě zvláštního právního předpisu nebo na základě zřizovacího či zakládacího dokumentu. (Vykonavatel nemusí být ustaven). V případě veřejných vysokých škol může být vykonavatelem fakulta veřejné vysoké školy, popř. jiná součást veřejné vysoké školy (viz § 22 zákona č. 111/1998 Sb.) v případě, že příslušné kompetence v oblasti výzkumu a vývoje této součásti stanoví vnitřní předpis veřejné vysoké školy. Uchazeč pověřuje vykonavatele výkonem práv a povinností souvisejících s řešením výzkumného záměru a vyplývajících ze zákona č. 130/2002 Sb., z jeho prováděcích předpisů a z rozhodnutí o poskytnutí institucionální podpory.

4. Jaké stanovisko zaujme hodnotící komise v případě, že řešitel nového výzkumného záměru je v současné době řešitelem projektu GAČR a řešení tohoto projektu končí v roce 2004?

MŠMT nemůže předjímat stanoviska hodnotící komise. Vzhledem k tomu, že uvádíte, že řešitel projektu GA ČR ukončí řešení projektu v roce 2004, nepovažujeme tento projekt za kolizní s návrhem výzkumného záměru.

5. Je možné podat návrh nového VZ pouze v anglickém jazyce?

Návrh výzkumného záměru je třeba předložit v souladu s § 5 odst. 3 nařízení vlády č. 462/2002 Sb., který stanoví, že návrh výzkumného záměru se předkládá v jazyce českém a některé jeho části rovněž v jazyce anglickém. V náležitostech stanovených MŠMT pro předložení návrhu výzkumného záměru s termínem zahájení od 1. ledna 2005, které jsou zveřejněny na internetové stránce MŠMT, jsou v bodu 2 nazvaném „Členění návrhu výzkumného záměru“ uvedeny všechny požadované části návrhu výzkumného záměru. V části 5 je pak stanoven způsob předložení návrhu výzkumného záměru, ve kterém se mimo jiné uvádí, že „textová část návrhu výzkumného záměru musí být vypracována elektronicky v českém a anglickém jazyce na formulářích vytvořených poskytovatelem.Tabulková část návrhu výzkumného záměru musí být vypracována elektronicky na formulářích vytvořených poskytovatelem.... Přílohy, jimiž uchazeč prokazuje svou způsobilost k řešení výzkumného záměru, se předkládají v tištěné podobě. Výroční zprávy o činnosti uchazeče se předkládají v tištěné podobě, nebo digitálně na disketě 3,5”, resp. na CD ROM“. Přílohy se předloží v jazyce českém.

6. Zpráva o řešení výzkumného záměru se podává v češtině nebo angličtině? Přikládají se dílčí zprávy za jednotlivé roky řešení nebo je možno předložit souhrnnou zprávu za celou dobu řešení?

V případě přijetí výzkumného záměru bude rozhodnutí ukládat povinnost uchazeči/vykonavateli předkládat periodické zprávy a závěrečnou zprávu. Zprávy se budou předkládat v českém jazyce.

Pokud měl autor otázky na mysli případ, že k návrhu výzkumného záměru se přikládají zprávy o řešení předcházejícího výzkumného záměru, tyto zprávy se nepředkládají neboť odbornou způsobilost k řešení návrhu výzkumného záměru a dosud uplatněné výsledky výzkumu a vývoje se dokládají jiným způsobem.

7. Lze výroční zprávy předložit pouze v elektronické podobě na CD-R místo řady disket?

Preferujeme elektronickou formu výročních zpráv před tištěnou, typ nosiče není podstatný.

8. Jak může VŠ dodat výroční zprávu za rok 2003, když její vypracování a procedurální schválení v této době teprve probíhá a v době podání návrhu ještě není ukončeno? Stačí tedy dodat výroční zprávy za rok 1999-2002?

Ustanovení § 5 odst. 2 písm. a) bod 2. nařízení vlády č. 462/2002 Sb. stanoví, že návrh výzkumného záměru obsahuje výroční zprávy o činnosti uchazeče za posledních pět let, pokud existují. Pokud tedy k době podání návrhu výzkumného záměru výroční zpráva za rok 2003 neexistuje, přiloží se pouze výroční zprávy za roky 1999-2002.

9. Jednou z požadovaných příloh jsou i výroční zprávy o činnosti uchazeče za posledních 5 let. Jak postupovat v případě Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, která vznikla 1. 1. 2001 a má tudíž vlastní výroční zprávy jen za poslední 2 roky. Máme za předcházející období přikládat výroční zprávy VUT v Brně, když jsme byli jeho součástí?

Ne, Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně předloží pouze „své vlastní“ výroční zprávy, tj. za rok 2001 a roky následující.

10. Ověřená kopie dokladu o oprávnění k činnosti. Má se na mysli např. oprávnění k provozování laboratoře s ionizujícím zářením nebo oprávnění k práci s pokusnými zvířaty na VŠ?

Ano. Toto jsou příklady oprávnění k činnosti, která jsou vyžadována zvláštními právními předpisy (např. zákon č. 18/1997 Sb.o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů a vyhláška č. 311/1997 Sb., o chovu a využití pokusných zvířat).

11. Jestliže jsou ve VZ plánované průběžné klinické aplikace nemůže se stát, že projekt bude shledán nedostatečným, neboť není přiloženo vyjádření SÚKL a informovaný souhlas? Tato povinnost je logická při podávání krátkodobých grantů. V případě VZ jde však o období 5-7 let, ve kterém probíhá intenzivní vývoj a výzkum, dochází k řadě úprav a modulací směru výzkumu. Jednoznačně nelze v roce 2004 napsat informovaný souhlas pro např. klinickou aplikaci zamýšlenou v roce 2008. Ani nevíme, jaká pravidla budou v té době platit ! Bude stačit deklarace, že navrhovatelé jsou si vědomi, že ke každé zamýšlené klinické aplikaci budou mít všechna právě vyžadovaná povolení (SÚKL, etické komise, jiné)

Je-li zvláštním právním předpisem vyžadováno příslušné oprávnění k činnosti, je třeba toto oprávnění nebo jeho ověřenou kopii přiložit k návrhu výzkumného záměru.

12. Jest pravdou, že součásti návrhu č. 8, 9, 10 a 12 veřejné vysoké školy nepředkládají ?

Je to pravda.

· ověřené kopie zřizovací listiny, zakládací listiny nebo jiného dokladu o zřízení nebo založení uchazeče ne starší 90 kalendářních dnů - součást 8 návrhu výzkumného záměru (nepředkládají uchazeči zřízení zákonem nebo jejichž zřizovatelem je MŠMT)

· ověřené kopie dokladu o vzniku uchazeče jako právnické osoby ne starší 90 kalendářních dnů – součást 9 návrhu výzkumného záměru (nepředkládají SPO, VVŠ, OS ČR, OS ÚSC)

· ověřené kopie dokladu o oprávnění k činnosti - součást 10 návrhu výzkumného záměru (předkládá se pouze tehdy, vyžaduje-li to zvláštní zákon)

· čestného prohlášení k prokázání způsobilosti uchazeče podle § 18, odst. 4, písm. b) zákona č. 130/2002 Sb. - součást 11 návrhu výzkumného záměru (předkládají všichni uchazeči)

· čestného prohlášení k prokázání způsobilosti uchazeče podle § 28, odst. 3, písm. d) až f) a h) zákona č. 130/2002 Sb. - součást 12 návrhu výzkumného záměru (nepředkládají SPO, VVŠ, OS ČR, OS ÚSC).

13. Podle odpovědi na otázku č. 14 předkládá veřejná vysoká škola pouze čestné prohlášení k prokázání způsobilosti uchazeče podle § 18, odst. 4, písm. b) zákona č. 130/2002. Bude pro toto prohlášení k dispozici příslušný formulář nebo je možno použít formulář z jiné veřejné soutěže vyhlášené MŠMT?

Formulář čestného prohlášení k prokázání způsobilosti uchazeče podle § 18, odst. 4 písm. b) zákona č. 130/2002 Sb. pro předkládání návrhů výzkumných záměrů připraven není. Nedoporučujeme použít formulář z jiné veřejné soutěže vyhlášené MŠMT, neboť by mohlo dojít k použití formuláře, který neodpovídá požadavku výše uvedeného ustanovení zákona o podpoře výzkumu a vývoje, a uchazeč by neprokázal svoji způsobilost k řešení navrhovaného výzkumného záměru.

14. Jsou nějaké požadavky na navrhované odborníky, kteří působí v daném oboru výzkumu a kteří by se mohli k návrhu VZ vyjádřit. Požadavky z hlediska nezaujatosti k osobě uchazeče a vykonavatele. Jaký lze navrhnout minimální počet těchto odborníků.

Tito odborníci mohou být požádáni o zpracování oponentního posudku, a proto je vhodné je navrhovat s ohledem na podmínky stanovené v § 10 nařízení vlády č. 462/2002 Sb. Nemělo by se tedy jednat např. o osoby, které jsou v pracovně právním vztahu k uchazeči nebo které jsou členy dozorčí, správní nebo vědecké rady uchazeče/vykonavatele nebo obdobného orgánu, osoby blízké, osoby, které se podílely na přípravě návrhu výzkumného záměru apod. Minimální počet navrhovaných odborníků není stanoven.

15. Může být oponentem nového VZ zahraniční oponent?

Oponenty bude stanovovat příslušná hodnotící komise, mohou jimi být jak tuzemské, tak zahraniční fyzické osoby.

16. K tabulce A4. textové části: Kteří zaměstnanci se zahrnují do položky "Počet zaměstnanců uchazeče zabývajících se výzkumem a vývojem"?:

§ Všichni pedagogičtí zaměstnanci, jejichž pracovní náplní je dle pracovní smlouvy výuka a výzkum?

§ Zaměstnanci, kteří se v rámci školy 100% úvazkem podílejí na výzkumné činnosti?

§ Ti zaměstnanci, kteří se jistým podílem pracovního úvazku podílejí na výzkumu?

Mezi „zaměstnance uchazeče zabývající se výzkumem a vývojem“ se započítávají ti zaměstnanci uchazeče, kteří se (alespoň částí svého pracovního úvazku) podílejí na výzkumu a vývoji u uchazeče přímo (např. akademičtí pracovníci veřejných vysokých škol), nebo nepřímo, tj. zaměstnanci vykonávající podpůrné činnosti pro výzkum a vývoj (např. zaměstnanci oddělení výzkumu a vývoje rektorátu veřejné vysoké školy).

17. Jakého časového období (myšleno např. za posledních 5 let) se týká celý bod B4?

Všechny údaje v bodu B formuláře Text_cz. rtf se uvádějí za posledních 5 let. Ve výčtu mezinárodní spolupráce odlište již ukončené spolupráce a aktuální spolupráce.

18. V bodě B5 se pod institucionální podporou rozumí též prostředky na nespecifikovaný, nyní specifický výzkum?

V tabulce B5 ve sloupci „institucionální podpora ze státního rozpočtu“ uveďte výši podpory (v celých tis. Kč), kterou uchazeč získal ze státního rozpočtu na výzkumné záměry a specifický, resp. nespecifikovaný výzkum na vysokých školách. Ve sloupci „účelová podpora ze státního rozpočtu“ uveďte výši podpory (v celých tis. Kč), kterou uchazeč získal ze státního rozpočtu jako příjemce, resp. spolupříjemce na podporu projektů podle zákona č. 130/2002 Sb., resp. 300/1992 Sb. Ve sloupci „jiné zdroje“ uveďte výši podpory výzkumu a vývoje (v celých tis. Kč), kterou uchazeč získal z jiných zdrojů než je uvedeno v předcházejících dvou sloupcích. Ve sloupci „specifikace jiných zdrojů“ uveďte, o jaký zdroj se jedná. Jinými zdroji mohou být:

· jiné veřejné zdroje než státní rozpočet (např. rozpočet ÚSC, státní fondy),

· (tuzemské) neveřejné zdroje, tj. zdroje, které nevznikly jako daňové výnosy a další poplatky vybírané orgány státní správy a samosprávy na základě zvláštních právních předpisů (např. prostředky, které uchazeč dosáhl svou vlastní činností nebo které získal od tuzemského komerčního subjektu),

· zahraniční zdroje, tj. zdroje poskytnuté nerezidentními bankami, podniky a jinými organizacemi, mezinárodními institucemi, cizími vládami.

19. V náležitostech k předkládání návrhů výzkumných záměrů je používán pojem „zahraniční“. Zahrnuje tento pojem i Slovensko.

Ano, i Slovensko je od 1. ledna 1993 zahraničí.

20. Mají být uvedeny citace při popisování jednotlivých částí VZ, zvláště části C2?

Způsob popisu jednotlivých částí návrhu výzkumného záměru volí zpracovatel návrhu. Uvedení citací v části C2. návrhu výzkumného záměru považujeme za vhodné.

21. Je možné, aby u vědecko-pedagogické instituce, jakou je veřejná vysoká škola, byly ve výzkumném záměru uváděny jako výstupy také učební texty, které budou vytvořeny s cílem aplikovat výsledky výzkumu ve výuce?

Podle zákona o podpoře výzkumu a vývoje jsou výsledkem nové poznatky ve výzkumu a vývoji nebo jejich využití k produkci nových nebo zlepšených materiálů, výrobků nebo zařízení nebo k zavedení nových či zlepšených technologií, systémů a služeb. Rejstřík informací o výsledcích výzkumu a vývoje jako možný „typ výsledku“ učební text neuvádí. Domníváme se, že obecně učební text, který reaguje nové poznatky oboru, za výsledek výzkumu a vývoje považovat nelze. Lze si však představit situaci, kdy by bylo možné i učební text za výsledek považovat – např. v pedagogickém výzkumu byla rozpracována nová teorie učení a jako uplatnění této teorie ve vyučování byla vyvinuta učebnice aplikující tuto novou teorii.

22. Je nutné při vyplňovaní souboru Tabulky.xls v listu A - Protokol položka A10 v buňkách B31-B34 (Anotace, předmět a cíle záměru) dodržovat maximální počet znaků 254? Celkově tedy pro anotaci, předmět a cíle jen 1 016 znaků včetně mezer? (pro popis všech tří oblastí je to velmi málo)

Údaje z listu A – Protokol slouží mimo jiné jako podklady pro centrální evidenci výzkumných záměrů, která u položek typu text připouští maximální počet znaků 254. Tento maximální počet znaků je tedy třeba dodržet.

23. Údaje na listu C excelovského formuláře (rodné číslo, výše platu dle platového výměru) patří mezi chráněné osobní údaje. Není jejich vyplnění v rozporu se Zákonem o ochraně osobních údajů?

24. Je možný souběh celého pedagogického úvazku s např. polovičním nebo vyšším úvazkem v rámci výzkumu?

Můžeme pouze připomenout, že zákoník práce v § 71 stanoví, že „Vedlejší činnost je činnost, kterou vykonává zaměstnanec u zaměstnavatele, u něhož je v pracovním poměru, mimo pracovní dobu stanovenou pro tento pracovní poměr a která záleží v pracích jiného druhu, než byly sjednány v pracovní smlouvě. Vedlejší činnost může být konána jen v dalším pracovním poměru (§ 69 a § 70 odst.1) nebo na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Přičemž zákon o vysokých školách v § 70 odst. 1 stanoví, že „akademickými pracovníky jsou zaměstnanci vysoké školy, kteří vykonávají jak pedagogickou, tak vědeckou, výzkumnou, vývojovou, uměleckou nebo další tvůrčí činnost“.

25. Jména výzkumných pracovníků, kteří se stanou zaměstnanci uchazeče resp. vykonavatele až v případě přidělení záměru se uvedou do tabulky D1 v závorce? Jak se uvedou stávající zaměstnanci, kteří budou výzkumnými pracovníky též až v případě přijetí záměru? (Např. stávající pedagogové, kteří si zkrátí pedagogický úvazek na 50 % a zbytkem úvazku přejdou na řešení záměru.)

Jména členů řešitelského týmu, kteří nejsou v době podání návrhu výzkumného záměru zaměstnanci uchazeče, se v tabulce D1. uvedou v závorce. Jména členů řešitelského týmu, kteří v době podání návrhu výzkumného záměru zaměstnanci uchazeče jsou, se uvedou standardním způsobem bez ohledu na to, zda se v souvislosti s přijetím výzkumného záměru bude či nebude měnit jejich pracovní náplň.

26. Musí se k žádosti o VZ připojit také životopisy pracovníků D1?

Životopisy výzkumných zaměstnanců se v návrhu výzkumného záměru nevyžadují. Odborná erudice řešitelského týmu se dokládá v bodě D4 textové části seznamem (výčtem) uplatněných výsledků dosažených jednotlivými výzkumnými zaměstnanci-členy řešitelského týmu.

27. Mohou patřit do kategorie D3. správci různých databázi (klinických dat, tkáňových bank,…) je-li to v kontextu VZ?

Správce databáze, pokud jeho činnost souvisí s řešením výzkumného záměru, by v kalorii D3. být zahrnut mohl, lze si představit i situaci, kdy by mohl být zahrnut v kategorii D2. v závislosti na kontextu (který neznáme). Např. v situaci, kdy v rámci řešení výzkumného záměru bude vznikat nová databáze (vytvoření databáze je dílčím cílem řešení), mohl by být správce databáze zařazen spíše v kategorii D2.

28. V průběhu let výzkumu - je možná výměna výzkumného pracovníka za jiného (např. z důvodu odchodu do důchodu, změny pracoviště apod.)?

Změna pracovníka z důvodů uvedených v otázce je samozřejmě možná. Vzhledem k tomu, že personální zabezpečení výzkumného záměru je dáno řešenou problematikou, je třeba nahradit odcházejícího pracovníka pracovníkem srovnatelné odborné úrovně.

29. V průběhu řešení VZ, ve vazbě na ukončení grantových a jiných projektů, bude nezbytné upravovat složení řešitelského kolektivu a upravovat kapacitu jednotlivých pracovníků.

Bude možné v důsledku těchto změn upravovat finanční náklady?

Je stanoven procedurální postup pro realizaci výše uvedených změn?

Velikost a složení řešitelského týmu (počty, kvalifikační strukturu a pracovní kapacitu) musí uchazeč konstruovat tak, aby odpovídaly činnostem prováděným ve výzkumném záměru. Důvodem ke změnám není tedy volná kapacita pracovníka uchazeče vzniklá ukončením řešení nějakého projektu výzkumu a vývoje.

Postup při změně výše uznaných nákladů výzkumného záměru nebo výše institucionální podpory stanoví § 6 nařízení vlády č. 462/2002 Sb.

30. K tabulce D2 v souboru "text_CZ": Co se rozumí pod pojmem kvalifikační skupina v rámci kvalifikační struktury

Co se rozumí pod pojmem "Kvalifikační skupina" v textové části D2. Prosíme o uvedení příkladu.

Co se přesně rozumí kvalifikační skupinou v textové části, tabulce D2? Jedná se např. o docenty, odborné asistenty, odborné asistenty s vědeckou hodností, asistenty, apod.? Jak se tam mají uvést osoby provádějící doprovodnou výzkumnou činnost na základě dohody o pracovní činnosti, provedení práce apod.?

Pro vymezení kvalifikační skupiny v části D2 souboru Text_cz.rtf doporučujeme využít katalog prací zveřejněný na internetové stránce MPSV:

http://www.mpsv.cz/scripts/clanek.asp?lg=1&id=3129 .

Nepoužijí se kategorie akademických pracovníků podle zákona o vysokých školách nebo vědecko-pedagogické tituly či vědecké hodnosti.

V textovém souboru návrhu výzkumného záměru Text_cz.rtf nejsou v kategorii D2 rozlišováni zaměstnanci podle formy pracovněprávního vztahu k uchazeči (pracovní poměr nebo dohoda o pracích konaných mimo pracovní poměr).

31. Do které z tabulek v tabulkové části xls. část C mají být zahrnuti pracovníci, kteří se podílejí na řešení VZ, ale nejsou zařazeni do kategorie D1, protože nesplňují pracovní kapacitu 50% a jsou tedy zařazeni do kategorie D2?

Nejprve je třeba připomenout, že výzkumnými zaměstnanci D1 se rozumí zaměstnanci uchazeče, kteří vykonávají výzkumnou činnost v oborech výzkumného záměru. (Takovými zaměstnanci mohou být i akademičtí pracovníci veřejných vysokých škol, pokud je výkon takových činností předmětem jejich pracovní náplně.) Dalšími členy řešitelského týmu D2 se rozumí další zaměstnanci uchazeče vykonávající činnosti, které nemají povahu výzkumu (např. laboranti, technici), popř. mají povahu „doprovodného“ výzkumu – takovým „doprovodným“ výzkumem může být například u výzkumného záměru z oboru společenských věd aplikovaná statistika a operační výzkum. Podmínky odborné způsobilosti uchazeče kladou požadavky na pracovní kapacitu řešitelského týmu (alespoň 10 přepočtených pracovních úvazků) a jednotlivých výzkumných zaměstnanců D1 (alespoň 50 % pracovního úvazku).

Výzkumnými zaměstnanci se rozumí zaměstnanci uchazeče, kteří vykonávají výzkumnou činnost v oborech výzkumného záměru. (Takovými zaměstnanci mohou být i akademičtí pracovníci veřejných vysokých škol, pokud je výkon takových činností předmětem jejich pracovní náplně.) Ostatními zaměstnanci se rozumí další zaměstnanci uchazeče vykonávající činnosti, které nemají povahu výzkumu (např. laboranti, technici), popř. mají povahu „doprovodného“ výzkumu – takovým „doprovodným“ výzkumem může být například u výzkumného záměru z oboru společenských věd aplikovaná statistika a operační výzkum. Podmínky odborné způsobilosti uchazeče kladou požadavky na pracovní kapacitu řešitelského týmu (alespoň 10 přepočtených pracovních úvazků) a jednotlivých výzkumných zaměstnanců (alespoň 50 % pracovního úvazku).

Jak je uvedeno ve vysvětlivkách k vyplnění tabulek v části C formuláře Tabulky.cz se v části „Mzdy nebo platy výzkumných zaměstnanců uchazeče, kteří se budou podílet na řešení VZ“ uvedou pracovníci z části D1 formuláře Text_CZ.rtf., v části „Prostředky na mzdy nebo platy dalších členů řešitelského týmu a dalších zaměstnanců uchazeče“ se uvedou pracovníci z části D2 a D3 formuláře Text_CZ.rtf.

32. Je možné v rámci mezinárodní spolupráce zaměstnat vědeckého pracovníka, který není občanem České republiky? Pokud ano, patří tyto náklady do nákladů na mezinárodní spolupráci, nebo do mzdových nákladů?

Členem řešitelského týmu může být rovněž cizí státní příslušník. Musí se však jednat o zaměstnance uchazeče (tj. musí s ním být uzavřen pracovně právní vztah) a ve vztahu k výzkumnému záměru se na něj vztahují všechny požadavky jako na zaměstnance-občana ČR. Osobní náklady na „zahraničního zaměstnance“ se zahrnují do položky osobní náklady, náhrady poskytované podle zákona č. 119/1992 Sb. (např. náhrady při přeložení a přijetí podle § 6 , resp. jiné a vyšší náhrady podle § 9 zákona č. 119/1992 Sb., pokud jsou stanoveny vnitřním předpisem vysoké školy) se zahrnují do položky cestovní náhrady. V případě, že by se u „zahraničního zaměstnance“ jednalo o cestu konanou na základě dohody o výměně zaměstnanců, stanoví náhrady a jejich výši § 16 zákona č. 119/1992 Sb. a opět by se zahrnuly do položky cestovní náhrady.

33. Mohou být do výzkumu zahrnuti doktorandi s nárokem na např. poloviční úvazek (v rámci uznaných nákladů)?

34. Je nutné vyplňovat část C (mzdové náklady) v tabulkové příloze u výzkumných zaměstnanců a podpůrných činností v případech, kdy nejsou kalkulovány mzdy a žádná jejich část nebude hrazena z institucionální podpory?

Uznané náklady zahrnují veškeré náklady, které budou vynaloženy během řešení výzkumného záměru, přičemž není rozhodující, z jakých zdrojů jsou hrazeny. V uznaných nákladech je tedy nutné osobní náklady vykalkulovat, i když budou uhrazeny z jiných zdrojů (např. z příspěvku, který poskytuje zřizovatel příspěvkové organizaci) a nebude požadována jejich úhrada z institucionální podpory výzkumného záměru.

35. Co znamená kolonka počet měsíců v tabulkové části C - mzdy výzkumných pracovníků uchazeče, kteří se budou podílet na řešení VZ. Znamená to, ze výzkumní pracovníci mohou pracovat na řešení VZ pouze několik měsíců v roce?

Počet měsíců v části C souboru Tabulky.xls slouží ke kalkulaci mzdových prostředků zaměstnance za příslušný rok. Pokud mzdový předpis uchazeče umožňuje výplatu tzv. dalších platů (zpravidla 13. a 14. plat), lze uvést číslovku vyšší než 12. Obecně se předpokládá, že zaměstnanci na řešení výzkumného záměru pracují po celý rok.

36. Lze jako uznaný náklad poskytovat stipendia studentům (DSP, mag.)?

37. Ve výpočtu požadované dotace v rámci výzkumného záměru jsou do osobních nákladů (list E, buňka J6) zahrnovány rovněž povinné zákonné odvody (list B, buňka J24). Neměly by být zákonné odvody správně zahrnuty spíše do doplňkových nákladů (list E, buňka J12)?

Z definice doplňkových (režijních) nákladů je zřejmé, že do nich povinné zákonné odvody zahrnout nelze. Povinné zákonné odvody se běžně zahrnují do nákladů na pracovní sílu a jsou tedy součástí osobních nákladů, což rovněž stanoví § 4 písm. a) nařízení vlády č. 462/2002 Sb.

38. Povinné zákonné odvody jsou v excelovském formuláři (list B, buňka J22) počítány jako 35 % z požadovaných mzdových nákladů (mzdy a platy J10 + úhrada dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr J14 – z toho dohod o provedení práce J18). Na VUT v Brně však tvoří povinné zákonné odvody 35,42 %. Je možné buňku se vzorcem odemknout a výši odvodů upravit nebo bude takový zásah považován za nepřípustný?

Nařízení vlády č. 462/2002 Sb. uvádí v § 4 písm. a) v poznámce pod čarou jako zákonné odvody odvody podle zákona č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 589/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, tomu také odpovídá kalkulační vzorec uvedený v položce B7 resp. B8 části B souboru Tabulky.xls. Pokud uchazeč hradí v souvislosti s řešením výzkumného záměru náklady na zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání podle § 205d zákoníku práce a vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, zahrnou se tyto náklady do „dalších provozních nákladů vzniklých v přímé souvislosti s řešením VZ – nákup služeb využívaných v přímé souvislosti s řešením VZ“.

39. Když pojedou výzkumní pracovníci presentovat výsledky výzkumu na tuzemské i zahraniční konference, bude cestovné v kategorii "Cestovní náhrady v přímé souvislosti s řešením VZ" a konferenční poplatky v kategorii "Náklady na zveřejnění výsledků VZ včetně nákladů na zajištění práv k výsledkům výzkumu", nebo budou všechny náklady vzniklé v souvislosti s konferencí v kategorii "Náklady na zveřejnění výsledků VZ včetně nákladů na zajištění práv k výsledkům výzkumu"?

Do kategorie "cestovní náhrady" se zahrnují všechny náhrady, které náleží zaměstnanci vyslanému na pracovní cestu podle zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, tj. zejména náhrada prokázaných jízdních výdajů, náhrada prokázaných výdajů za ubytování, stravné, náhrada prokázaných nutných vedlejších výdajů. Úhrada konferenčního poplatku při pracovní cestě je nutným vedlejším výdajem souvisejícím s pracovní cestou, a zahrne se tedy do "cestovních náhrad".

40. Co lze konkrétně kalkulovat do „nákladů na zahraniční spolupráci“ zahrnutých v části F1 pod položkou B21, respektive B22 ?

Nákladem na zahraniční spolupráci je např. úhrada poplatku za členství v mezinárodní organizaci výzkumu a vývoje, jejímž je uchazeč/vykonavatel členem, a členství souvisí s řešením výzkumného záměru.

41. V souboru Tabulky.xls v listu D - Seznam hmotného a nehmotného majetku pořizovaného pro použití při řešení VZ v jednotlivých letech řešení se uvažuje pouze majetek dlouhodobý (investiční) nebo i krátkodobý?

V seznamu zařízení pořizovaných pro použití při řešení výzkumného záměru se jedná pouze o investice?

V části D se uvede majetek, na jehož pořízení jsou požadovány v institucionální podpoře investiční prostředky. Ostatní majetek se uvede v položce „Další provozní náklady vzniklé v přímé souvislosti s řešením VZ“.

42. Patří do uznaných nákladů náklady na uspořádání mezinárodní konference (pronájem místností, cestovné a ubytování zahraničních účastníků konference)?

Náklady na uspořádání mezinárodní konference do uznaných nákladů patří. Je však třeba dbát na dodržení zásady, že rozpočet konference musí být vyrovnán příspěvky účastníků. Na úhradu nákladů se tedy nebude nárokovat institucionální podpora a úhrada bude provedena z „neveřejných zdrojů“.

43. Musí se návrhy na pořízení majetku (investic) doložit cenovou nabídkou dodavatele nebo stačí uvést typ, cenu a dodavatele v souhrnném seznamu požadavků?

Je třeba mít požadavky na investiční prostředky podložené konkrétními cenovými nabídkami, tak jak to požaduje např. GAČR?

Jak podrobně je nutné vypisovat dodavatele v tabulkové části D?

Cenové nabídky se dokládat nemusejí, avšak cena pořizovaného majetku musí odpovídat cenovým relacím na trhu v době podávání návrhu výzkumného záměru. Při výběru typu zařízení a dodavatele je třeba přihlížet k technickým vlastnostem zařízení a jeho využitelnosti při řešení výzkumného záměru, současně však i k požadavku na hospodárné, efektivní a účelné využívání prostředků státního rozpočtu.

44. Část D formuláře se dotazuje na seznam majetku používaného k řešení v roce 2005 a pořízeného z jiných prostředků. VZ předpokládá, že organizace má vytvořeny materiální podmínky pro řešení záměru, tedy seznam tohoto majetku může být dosti dlouhý. Znamená použitý formulář, že máme vybrat jen 10 hlavních položek majetku? Pokud ne, jak uvést obsáhlé seznamy majetku? V dalších přílohách?

V případě potřeby je možno do tabulek uvedených v části D souboru Tabulky.xls vkládat další řádky – viz poznámka vložená v řádu 5. Nicméně je třeba zdůraznit, že cílem uvedení seznamu majetku pořízeného z jiných prostředků a užívaného při řešení výzkumného záměru je zahrnout do uznaných nákladů náklady na odpisy, údržbu a opravy tohoto majetku.

45. Má se opravdu seznam hmotného a nehmotného majetku uchazeče pořízeného z jiných prostředků než z institucionální podpory a používaného při řešení VZ v roce 2005 pořizovat položkově (kusově)?

Formulář Tabulky.xls v žádném případě nestanoví, že by se majetek měl pořizovat položkově (kusově). V tabulkách části D formuláře se uvedou jednotlivé druhy majetku, pořizuje-li se několik stejných kusů, lze je uvést v jednom řádku s uvedením počtu.

46. Vyčíslené odpisy v návrhu jsou formální číslo nebo je řešitel dostane ze státního rozpočtu?

Žádný z údajů uvedených v kalkulaci uznaných nákladů návrhu výzkumného záměru není „formálním číslem“. Všechny navrhované uznané náklady musí být zdůvodněné, musí být v přímé souvislosti s řešením výzkumného záměru a musí být kalkulovány v souladu s obecně závaznými právními předpisy (např. stanovení doby odpisování majetku).

Odpisy majetku uvedené v části D tabulkové části návrhu výzkumného záměru jsou odvozovány z hmotného a nehmotného majetku uchazeče pořízeného z jiných prostředků než z institucionální podpory a používaného při řešení výzkumného záměru v daném roce.

47. Jakým způsobem je možné v návrhu výzkumného záměru definovat plánovanou požadovanou finanční účast z institucionálních prostředků při účelově podporovaném výzkumu?" (v případě, že ústav nebude mít jiné, než tyto institucionální prostředky a bude potřebovat splnit požadavek poskytovatele na spoluúčast při financování).

Výzkumným záměrem je vymezení předmětu právnické osoby nebo organizační složky České republiky nebo územních samosprávných celků , jeho cílů, strategie, nákladů a předpokládaných výsledků, který zajišťuje v základním nebo aplikovaném výzkumu, s výjimkou průmyslového výzkumu, její koncepční rozvoj na období 5 až 7 let. Jako součást výzkumného záměru nelze akceptovat finanční spoluúčast na řešení projektu výzkumu a vývoje, který je účelově podporován. V daném případě doporučujeme uchazeči zvážit, zda by nebylo vhodné onu výzkumnou činnost, kterou by se chtěl případně zabývat v rámci projektu, zahrnout jako součást návrhu výzkumného záměru. Institucionální podporu výzkumného záměru lze použít pouze na úhradu uznaných nákladů činností, které byly vymezeny ve výzkumném záměru.

48. Co lze konkrétně kalkulovat do „doplňkových režijních nákladů“ zahrnutých v části F1 pod položkou B25, respektive B26 ?

Doplňkovými režijními náklady nebo výdaji jsou podle § 4 písm. f) nařízení vlády č. 462/2002 Sb. náklady nebo výdaje vzniklé v přímé souvislosti s řešením výzkumného záměru, např. administrativní náklady, náklady na pomocný personál a infrastrukturu, energii a služby, které nebyly uvedeny v samostatných položkách návrhu uznaných nákladů .

49. Je pro výpočet režijních nákladů na řešení VZ akceptovatelné použít podíl „nerozpočitatelných“ režijních nákladů školy odpovídající počtu pracovních úvazků řešitelů VZ vzhledem k celkovému počtu pracovních úvazků všech pracovníků školy ?

Je možné režijní náklady na řešení VZ stanovit z celkových režijních nákladů školy jako podíl odpovídající poměru mzdových nákladů řešitelů VZ vzhledem k celkovým mzdovým nákladům všech pracovníků školy , případně podíl výnosů příslušného VZ vzhledem k celkovým výnosům školy ?

Jaká je obvyklá výše režijních nákladů (alespoň procentuelně), které může MŠMT poskytnout z institucionální podpory na řešení výzkumného záměru?

Režie je 20% z investic nebo jak by se měla konkrétně doložit?

MŠMT nestanoví žádný algoritmus výpočtu ani limit výše režijních nákladů uchazeče. Požadavkem je, aby tyto náklady byly zdůvodněné, souvisely s výzkumným záměrem a byl popsán způsob jejich stanovení.

50. Je možné mezi „ostatní veřejné zdroje použité k řešení VZ“ zahrnout také prostředky přidělené VVŠ na specifický výzkum, v případě nákupu dlouhodobého majetku prostředky z FRIMu ?

Podpora specifického výzkumu na vysokých školách nebyla vysoké škole poskytnuta na úhradu uznaných nákladů výzkumného záměru, nelze ji tedy zahrnout do ostatních veřejných zdrojů financování výzkumného záměru. Do této položky však lze zahrnou např. dotace z rozpočtu územních samosprávných celků nebo z prostředků státních fondů, byla-li poskytnuta na činnosti, které jsou předmětem výzkumného záměru. Prostředky FRIM jsou prostředky z fondu vysoké školy a pro účely vyjádření finančního zabezpečení výzkumného záměru se zahrnou do neveřejných zdrojů.

51. Žadatel o VZ má uvést náklady a z toho hrazeno z institucionální podpory. Znamená to pro VVŠ také dotaci na specifický výzkum nebo se tím myslí institucionální podpora z tohoto (nového) výzkumného záměru ?

Institucionální podpora specifického výzkumu na vysokých školách je poskytována jako podpora té části výzkumu na vysokých školách, která je bezprostředně spojena se vzděláváním a na níž se podílejí činnosti. Z této podpory se uznané náklady výzkumného záměru nehradí.

52. Jakým způsobem budou navrhováni a vybíráni kandidáti do hodnotících komisí a jak v těchto komisích budou zastoupené jednotlivé VŠ?

Členové hodnotící komise jsou podle § 8 nařízení vlády č. 462/2002 Sb. jmenováni poskytovatelem na základě návrhu právnických osob nebo organizačních složek České republiky působících v problematice, která je předmětem řešení návrhů nebo výsledků posuzovaných výzkumných záměrů, a mohou být poskytovatelem rovněž odvoláni; členové jsou jmenováni tak, aby

a) v hodnotící komisi byli zástupci poskytovatele, zástupci fyzických nebo právnických osob nebo organizačních složek státu zabývajících se výzkumem a vývojem nebo zástupci dalších právnických osob působících v dané problematice,

b) nadpoloviční většinu členů hodnotící komise netvořili zaměstnanci České republiky působící při výkonu práce ve stejné organizační složce státu a zaměstnanci příspěvkových organizací v působnosti poskytovatele; toto ustanovení se nepoužije na složení hodnotících komisí ustavených k hodnocení výzkumných záměrů v oblasti výzkumu a vývoje týkajícího se obrany nebo bezpečnosti České republiky.

53. Jaká kritéria budou použita při hodnocení výzkumných záměrů?

Kritéria hodnocení výzkumných záměrů jsou implicitně obsažena v zákoně č. 130/2002 Sb., nařízení vlády č. 462/2002 Sb. a v náležitostech pro předkládání návrhů výzkumných záměrů. Aby návrh výzkumného záměru mohl postoupit do hodnocení, musí být splněny tyto podmínky (při jejich nesplnění je podle § 28 odst. 6 zákona č. 130/2002 Sb. návrh výzkumného záměru z hodnocení vyloučen):

1. Splnění požadavků na způsob a termín předložení návrhu výzkumného záměru stanovených v bodech 5. a 6. náležitostí pro předložení návrhu výzkumného záměru s termínem zahájení od 1. ledna 2005 (dále jen „náležitosti“).

2. Prokázání způsobilosti uchazeče k řešení výzkumného záměru podle § 28 zákona č. 130/2002 Sb.

3. Splnění požadavků stanovených v bodě 4.1. náležitostí na minimální pracovní kapacitu řešitelského týmu a na minimální pracovní kapacitu jednotlivých výzkumných pracovníků.

Při hodnocení návrhu výzkumného záměru budou použita tato kritéria:

1. Splnění požadavků kladených na výzkumný záměr v 1. a 2. větě bodu 1. náležitostí.

2. Konstrukce výzkumného záměru (posouzení ucelenosti a konzistentnosti výzkumného záměru, věcné a časové provázanosti případných dílčích celků).

3. Očekávaný přínos výzkumného záměru (posouzení cílů a předpokládaných výsledků výzkumného záměru z hlediska přínosu k rozvoji oboru - bod C5 s přihlédnutím k bodům C1, C2 a C8 návrhu výzkumného záměru).

4. Věrohodnost splnění cílů a výsledků výzkumného záměru (posouzení předpokladů uchazeče/vykonavatele k řešení výzkumného záměru).

4.1. Vědecký potenciál uchazeče/vykonavatele (posouzení předpokladů k řešení na základě celkové koncepce výzkumu a vývoje uchazeče/vykonavatele a dosavadních výsledků - body A3, A4, B1-B3, B5, C3, C4 a D4 ve vztahu k bodům C5 a C8 návrhu výzkumného záměru).

4.2. Mezinárodní spolupráce (kvalitativní posouzení úrovně mezinárodní spolupráce - body B4.a.-B4.e. návrhu výzkumného záměru).

5. Proveditelnost výzkumného záměru (posouzení předpokladů pro dosažení cílů z hlediska strategie a metod řešení, kvality řešitelského týmu, infrastruktury a technických podmínek, přiměřenosti finančních požadavků a reálnosti časových milníků řešení).

5.1. Strategie a metody řešení výzkumného záměru (posouzení strategie, metod a postupů řešení z hlediska dosažení deklarovaných cílů a předpokládaných výsledků - bod C6 ve vztahu k bodům C5 a C8 návrhu výzkumného záměru).

5.2. Řešitelský tým (posouzení kvalifikační a věkové struktury a pracovní kapacity řešitelského týmu zejména z hlediska předpokladu dlouhodobé stability týmu a realizovatelnosti výzkumného záměru - body D1-D4 návrhu výzkumného záměru).

5.3. Infrastruktura (posouzení stávajícího a pořizovaného technického a přístrojového vybavení jako předpokladu pro řešení výzkumného záměru - body E1 a E2 ve vztahu k bodům C5, C6 a C8 návrhu výzkumného záměru).

5.4. Časový harmonogram řešení (posouzení časového rozvržení řešení z hlediska dosažení deklarovaných cílů a předpokládaných výsledků - bod C7 ve vztahu k bodům C5 a C8 návrhu výzkumného záměru).

5.5. Finanční zabezpečení (posouzení výše, struktury a časového rozložení uznaných nákladů - body F1 a F2 ve vztahu k bodům C5-C8 a D1-D3 návrhu výzkumného záměru).

Při hodnocení budou souběžně uplatňovány metody škálování a volných výpovědí.