1. Mají možnost zúčastnit se soutěže i
soukromé vysoké školy? Pokud ne, který právní předpis tuto možnost vylučuje?
Soukromá vysoká škola může být uchazečem o institucionální podporu
výzkumného záměru, pokud
2. Máme v plánu založení nového předmětu v
rámci sociálně-zdravotní fakulty (Management stresu), v rámci kterého by se
vzdělávali a cvičili studenti, široká veřejnost a postupně i další profese
(policisté, hasiči apod.). S tím by byl spojen základní výzkum jejich mozku
zobrazovacími metodami. Jako lektory předmětu bychom potřebovali zařadit i „nezaměstnance“ naší university. Je toto možné?
Z dotazu vyplývá koncepční nepochopení výzkumných záměrů. Předmětem
výzkumného záměru může být pouze základní nebo aplikovaný neprůmyslový výzkum,
nikoliv lektorská a vzdělávací činnost. Z institucionální podpory
výzkumného záměru lze hradit pouze výzkumnou činnost prováděnou uchazečem, tj.
zaměstnanci uchazeče.
3. Jakým způsobem je možné v rámci VZ
spolupracovat s jinými fakultami v rámci jedné univerzity, několika univerzit,
případně mimouniverzitními akademickými centry? Jakým způsobem je třeba smluvně
tuto spolupráci ošetřit - před podáním VZ a po něm?
Smyslem výzkumného záměru je podpora koncepčního rozvoje základního
nebo aplikovaného neprůmyslového výzkumu uchazeče a z institucionální
podpory výzkumného záměru lze hradit pouze výzkum prováděný příjemcem.
Předmětem výzkumného záměru tedy není podpora spolupráce uchazeče s jinými
právnickými osobami v oblasti výzkumu a vývoje ani podpora transferu
výsledků dosažených v základním nebo aplikovaném neprůmyslovém výzkumu.
Řešení výzkumného záměru se tedy nemohou účastnit jiné subjekty než uchazeč.
Různé fakulty téže vysoké školy se řešení výzkumného záměru zúčastnit mohou,
neboť se jedná o pracoviště téhož uchazeče. Způsob řízení výzkumného záměru a
finanční toky u výzkumných záměrů, na jejichž řešení se podílí více než 1 součást
vysoké školy, by měly být stanoveny před podáním návrhu výzkumného záměru.
4. Je možné, aby fakulta měla v rámci
zvažovaného VZ partnerskou instituci ze zahraničí (konkrétně se jedná o
Slovensko)?
Z dotazu není zřejmé, co se rozumí pojmem „partnerská“ instituce,
resp. jaká by měla být její role ve výzkumném záměru. Uchazečem může být pouze
jedna právnická osoba se sídlem v ČR nebo organizační složka ČR.
Z institucionální podpory výzkumného záměru lze hradit pouze výzkumnou
činnost prováděnou uchazečem. „Partnerská“ organizace (bez ohledu na její sídlo)
se tedy nemůže podílet na řešení výzkumného záměru a čerpat z výzkumného
záměru podporu.
5. Schopnosti uchazeče jsou de facto
schopnostmi členů řešitelského týmu, lze schopnost uchazeče prokázat pomocí
výzkumné historie jednotlivých členů týmu, byť dříve pracovali v jiných
výzkumných institucích?
Výzkumné renomé uchazeče a členů řešitelské týmu nelze ztotožnit.
Zatímco o výzkumném renomé členů řešitelského týmu vypovídají výsledky, ke
kterým mají tito členové autorská práva (která nesouvisí s tím, zda bylo
výsledku dosaženo v zaměstnaneckém poměru a u kterého zaměstnavatele), o
výzkumném renomé uchazeče vypovídají výsledky, k nimž má uchazeč majetková
práva (tj. výsledky, kterých dosáhli jeho zaměstnanci v době pracovně
právního vztahu k uchazeči, popř. výsledky, k nimž uchazeč majetková
práva nabyl, např. koupí).
6. Bude i v nových návrzích výzkumných záměrů
podmínkou pro přijetí minimální počet 10 zaměstnanců s plným pracovním úvazkem?
Lze počítat s výjimkou pro menší vysoké školy?
Jednou z podmínek odborné způsobilosti je i minimální pracovní
kapacita řešitelského týmu alespoň 10 přepočtených pracovních úvazků, resp.
alespoň 5 přepočtených pracovních úvazků pokud existují objektivní důvody pro
takové snížení.
7. Co se rozumí pojmem „výzkumný zaměstnanec“
v části D přihlášky. Je to ten, který se věnuje pouze výzkumu, nebo
všichni Ti, jejichž kapacita pro výzkum činí alespoň 50% pracovní doby?
Výzkumným zaměstnancem se rozumí osoba, která je v pracovně
právním vztahu k uchazeči a náplní její práce je (alespoň zčásti) výzkumná
činnost. Pro řešení výzkumného záměru je u výzkumného zaměstnance uvedeného
v kategorii D1 požadována minimální pracovní kapacita 0,5 pracovního
úvazku.
8. Je možno do záměru zahrnout (a zaměstnat)
zahraničního odborníka (mimo EU) dlouhodobě působícího v pracovním kolektivu
(tedy zaměstnance fakulty s pracovním povolením) a za jakých podmínek?
Ano, je to možné. Pro zaměstnávání cizinců v rámci výzkumných
záměrů platí obecně závazné právní předpisy, předpisy upravující oblast výzkumu
a vývoje zaměstnávání cizinců zvláštním způsobem neupravují.
9. Je stanoven doporučený poměr pracovníků s
vyššími a nižšími akademickými hodnostmi v rámci kategorií D1 a D2?
Žádný takový poměr stanoven není.
10. Členové řešitelského týmu, kteří
v době podání návrhu výzkumného záměru nejsou v pracovně právním
vztahu k uchazeči a zaměstnanci uchazeče se stanou později, se uvedou beze
jména nebo, jsou-li známi, uvede se jméno v závorce. Znamená to, že tento
princip v sobě zahrnuje výhledovou strategii – započítává se tedy také do
rozsahu celkové pracovní kapacity řešitelského týmu ?
Ano, započítává se do řešitelského týmu.
11. Může být pracovní kapacita u dalších členů
řešitelského týmu, kteří se budou přímo podílet na řešení výzkumného
záměru činnostmi, které nemají povahu výzkumu (např. laboranti, technici),
popř. mají povahu „doprovodného“ výzkumu menší než 50 % pracovního úvazku ?
Ano, pracovní kapacita členů řešitelského týmu zařazených
v kategorii D2 může být menší než 50 % pracovního úvazku.
12. Je správný náš předpoklad, že se „ostatní
zaměstnanci uchazeče“ uvedení v kategorii D3 nezapočítávají do pracovní
kapacity řešitelského týmu ?
Ano, zaměstnanci uchazeče uvedení v kategorii D3, kteří se nepodílejí
na řešení výzkumného záměru přímo, ale vykonáváním podpůrných činností vytvářejí
podmínky pro jeho realizaci, nejsou členy řešitelského týmu a do jeho pracovní
kapacity se nezapočítávají.
13. Za jakých podmínek mohou řešitelé
výzkumného záměru přistoupit/odstoupit v průběhu řešení VZ? Platí stejná
pravidla pro kategorii D1 a D2?
Lze předpokládat, že řešitelský tým nebude po celou dobu řešení
výzkumného záměru neměnný. Případnou změnu řešitele bude příjemce povinen
oznámit poskytovateli neprodleně, případné další změny ve složení řešitelského
týmu bude povinen uvést a odůvodnit v periodických zprávách o řešení
výzkumného záměru. Při jejich vyhodnocování se bude sledovat, zda provedené
změny mohou mít dopad na řešení výzkumného záměru, dosažení předpokládaných
cílů a očekávaných výsledků. Po celou dobu řešení výzkumného záměru musí být
dodrženy podmínky stanovené pro minimální pracovní kapacitu řešitelského týmu a
jednotlivých výzkumných pracovníků v kategorii D1.
14. Jak bude možno obměňovat kádr vědeckých
pracovníků, kteří jsou dnes ještě v plné výzkumné produkci, ale v průběhu
záměru dosáhnou "penzijního" věku (65 let) a budou uvolňovat místo
mladším? A je možno takové pracovníky (tedy výkonné, ale starší) dále na záměru
zaměstnávat?
Obměna členů řešitelského týmu možná je – viz dříve uvedená odpověď.
Zaměstnávání osob, které dosáhly důchodového věku, je personální záležitostí
uchazeče.
15. Existují nějaká omezení pro účast řešitele
v několika VZ, resp. na VZ a výzkumném centru?
Ano existují a netýkají se pouze řešitele, ale všech osob, které se
podílejí na řešení výzkumného záměru; vyplývají z pracovně právních
předpisů (každý zaměstnanec může mít u jednoho zaměstnavatele nejvýše 1
pracovní úvazek na danou činnost). MŠMT bude dále aplikovat princip nejvýše
jednoho platu hrazeného z veřejných prostředků.
16. Je možno, aby vědecký pracovník (nyní se
100% vědeckého úvazku) pracoval pro dva výzkumné záměry na fakultě (50% + 50%),
jejichž tematika se částečně překrývá právě v oblasti jeho bádání?
Ano, je to možné. U výzkumných záměrů jednoho uchazeče, jejichž
problematika se částečně překrývá, lze mít důvodné pochybnosti o správné
konstrukci výzkumných záměrů.
17. Je možné, aby řešitelem Výzkumného záměru
byla osoba, která je uvedena jako řešitel projektu Výzkumného centra podaného
na MŠMT v říjnu 2005? Podobná otázka se týká členů řešitelského týmu.
Ano, je to možné za předpokladu, že nedojde k porušení pracovně
právních předpisů v oblasti velikosti pracovního úvazku u uchazeče a že
výzkum nebude financován dvakrát. Při úhradě mzdy nebo platu takového
pracovníka z institucionální podpory výzkumného záměru MŠMT bude aplikovat
princip nejvýše jednoho platu hrazeného z veřejných prostředků.
18. Je možné být ve dvou podávaných záměrech v
kategorii D1 s tím, že pokud oba záměry budou úspěšné, rozhodne se spoluřešitel, ve kterém z nich bude působit, podobně jako
to bylo v Centrech? Nebo může v druhém záměru přejit do kategorie D2?
Z dotazu je zřejmé, že příslušný výzkumný zaměstnanec nemůže ve 2
záměrech splnit podmínku minimálně 0,5 pracovního úvazku na každém z nich.
To lze považovat za uvedení nepravdivých údajů do návrhu výzkumného záměru,
které je důvodem pro neposkytnutí podpory. Dotaz dále svědčí o nepochopení
úlohy výzkumných zaměstnanců v kategorii D2 a s vysokou mírou
pravděpodobnosti vypovídá o nesprávném pojetí a konstrukci výzkumných záměrů u
uchazeče.
19. Plánuji zahrnout do skupiny D1 pracovníka
z Akademie věd, který nemá pracovní poměr s VUT. Podle nápovědy usuzuji, že se pak napíše jeho
jméno do závorek. Pokud by byl návrh VZ přijat, je možné potom uzavřít s tímto
pracovníkem pracovní poměr a financovat jej z VZ?
Jméno osoby, která není v době podání výzkumného záměru
v pracovně právním vztahu k uchazeči, se uvádí v závorce.
V případě přijetí výzkumného záměru uchazeč uzavře s touto osobou
pracovně právní vztah. Plat takové osoby se zahrnuje do uznaných nákladů, při
jeho úhradě z institucionální podpory MŠMT bude aplikovat princip nejvýše
jednoho platu hrazeného z veřejných prostředků.
20. Jakým způsobem uvést jméno pracovníka do
tabulky pracovníků D1, jestliže tento pracovník je naším zaměstnancem a pracuje
ve Výzkumném centru, avšak v roce 2006 tam jeho pracovní poměr končí a
pracovník bude přecházet do navrhovaného VZ?
Takový zaměstnanec se uvede (v kategorii D1) standardním způsobem.
21. Jakým způsobem uvést jméno pracovníka do
tabulky pracovníků D1, jestliže tento pracovník je naším zaměstnancem a
participuje v běžícím výzkumném záměru, avšak chce od roku 2007 přejít do
nově navrhovaného VZ?
Takový zaměstnanec se uvede (v kategorii D1) standardním způsobem.
Dotaz s vysokou mírou pravděpodobnosti vypovídá o nesprávném pojetí a
konstrukci výzkumných záměrů u uchazeče.
22. Počítá se v dlouhodobém záměru i se
zařazením doktorandů, kteří již vědecky pracují a publikují? Je možno je
formálně začlenit do kolektivu, i když dokončí studium obhajobou v období mezi
podáním žádosti a zveřejněním výsledků hodnocení návrhu? Nejsou tedy v
zaměstnaneckém poměru s fakultou, ale počítá se s nimi jako s mladými
progresivními vědci.
Spolupráci studentů magisterských a doktorských studijních programů při
řešení výzkumných záměrů platná legislativa umožňuje (viz § 2 odst. 3 písm. a)
nařízení vlády č. 462/2002 Sb.). Spolupracující studenti se uvedou
v textové části formuláře v části D4. Náklady na spolupráci studentů
se uhradí z institucionální podpory specifického výzkumu na vysokých
školách, nezahrnují se do uznaných nákladů výzkumného záměru a nelze je tedy
ani nárokovat v institucionální podpoře výzkumného záměru.
Pokud mají studenti vykonávat na výzkumném záměru činnosti nad rámec
jejich studijního programu, uzavře s nimi uchazeč pracovněprávní vztah,
uvede je v části D1 a vztahují se na ně všechna pravidla platná pro
zaměstnance.
23. Od jakých předpisů se odvíjí výše mezd
navrhovaná pro členy vědeckého týmu VZ?
Pro stanovení uznaných nákladů v položce nákladů na mzdy nebo plat
je rozhodný mzdový předpis uchazeče, u jednotlivých zaměstnanců jejich platový
výměr.
24. V souladu s §18 odst. 5 zákona o
vysokých školách vytvářejí VVŠ sociální fondy. Může se do uznaných nákladů
zahrnout odvod do sociálního fondu do výše 2% z ročního objemu nákladů VZ? Jak
tento odvod plánovat? V části B Kalkulace návrhu uznaných nákladů VZ v
položce Příděl do FKSP?
Pro kalkulaci přídělu do sociálního fondu použijí veřejné vysoké školy
tu část kalkulační tabulky týkající se FKSP.
Příděl do sociálního fondu může činit max. 2 % objemu nákladů na mzdy,
náhrady mzdy a odměny za pracovní pohotovost. V kalkulační tabulce se
příděl do sociálního fondu (i do FKSP) počítá automaticky po vložení údajů, zda
uchazeč tento fond vytváří a v jaké procentuální výši.
25. Je nějak omezena nebo doporučena výše
investic pro jednotlivé roky záměru nebo pro celé období jeho řešení?
Není. Institut uznaných nákladů, tj. nákladů nezbytných k řešení,
takové omezení vylučuje.
26. Lze zahrnout alikvotní část nákladů na
odpisy z dříve pořízeného dlouhodobého majetku (např.
z prostředků na VZ v letech 1999-2004) do uznaných nákladů?
Lze odpisy majetku pořízeného
z institucionální podpory hradit z institucionální podpory?
Lze zahrnovat odpisy z pořízeného majetku
z výzkumného záměru do uznaných nákladů? Pokud ne, budou se odpisy hradit
spoluúčastí VVŠ?
Odpisy dlouhodobého majetku (bez ohledu na to, kdy a z jakých
prostředků byl pořízen) nelze zahrnout do uznaných nákladů a nelze je tudíž ani
hradit z institucionální podpory. Pokud uchazeč dlouhodobý hmotný majetek
používaný nebo pořízený pro výzkumný záměr podle zvláštního právního předpisu
odepisuje, činí tak mimo uznané náklady výzkumného záměru a k úhradě odpisů
nepoužije institucionální podporu.
27. Lze do provozních nákladů
z prostředků na VZ hradit náklady na opravy a údržbu veškerého majetku bez
rozdílu, z jakého zdroje byl majetek pořízen?
Do provozních nákladů vzniklých v přímé souvislosti s řešením
výzkumného záměru lze zahrnout náklady na údržbu a opravy majetku uchazeče, a
to jak majetku dříve pořízeného a uvedeného v části C1., tak majetku nově
pořizovaného uvedeného v části C2.
28. Co lze ještě všechno zahrnout do položky
Náklady na mezinárodní spolupráci kromě poplatků za členství
v mezinárodních organizacích výzkumu a vývoje, pokud členství souvisí
s řešením VZ?
Vzhledem k tomu, že uchazečem o výzkumný záměr může být pouze
jedna právnická osoba se sídlem v ČR nebo organizační složka ČR a že
z institucionální podpory výzkumného záměru lze hradit pouze výzkumnou
činnost prováděnou uchazečem, jsou u výzkumných záměrů náklady na mezinárodní
spolupráci značně omezené. Podle našich dosavadních zkušeností lze u výzkumných
záměrů zahrnout do nákladů na mezinárodní spolupráci kromě uvedených poplatků
za kolektivní, resp. individuální členství v mezinárodních organizacích
výzkumu a vývoje (pokud členství souvisí s předmětem řešení) i některými
mezinárodními výzkumnými institucemi požadované poplatky za sdílení dat
v případě komparativního výzkumu prováděného v několika zemích.
Do nákladů na mezinárodní spolupráci se nezahrnují náklady na
zahraniční cesty členů řešitelského týmu (včetně konferenčních poplatků) ani
případné náklady související s příjezdem zahraničních osob - jedná se o
cestovní náhrady podle zákona č. 119/1992 Sb., zahrnují se tedy do položky
cestovní náhrady.
29. Lze plánovat náklady na uspořádání
mezinárodní konference, která souvisí s řešením VZ, do položky Náklady na
mezinárodní spolupráci?
Náklady na uspořádání mezinárodní konference se rovněž nezahrnují do
nákladů na mezinárodní spolupráci – podle charakteru nákladů je možné je
zahrnout např. do nákladů provozních, nelze však na ně čerpat institucionální
podporu, náklady by měly být plně pokryty z konferenčních poplatků
účastníků.
30. Co lze všechno zahrnout do položky Náklady
na zveřejnění výsledků VZ včetně nákladů na zajištění práv k výsledkům
výzkumu?
Do této položky lze zahrnout náklady související s uplatněním
výsledků výzkumného záměru, tj. s jejich zveřejněním (např. náklady
spojené s publikováním) nebo zajištěním právní ochrany (např. poplatek
spojený s žádostí o udělení patentu nebo s jeho udržováním).
31. Jaké jsou zásadní rozdíly v zadávací
dokumentaci pro VZ s termínem zahájení řešení od 1. 1. 2005 a zadávací
dokumentací pro VZ s termínem zahájení řešení od 1.1.2007 - kromě úpravy
formulářů a úpravy kritérií hodnocení?
Změny týkající se kalkulace uznaných nákladů:
Uchazeč nenavrhuje potencionální oponenty, ale osoby, které by jako
oponenti výzkumného záměru neměly figurovat pro jejich možnou podjatost vůči
uchazeči, řešiteli nebo výzkumnému záměru.
32. Pod pojmem „institucionální podpora“v
části E přihlášky se míní prostředky žádané po MŠMT, nebo naopak prostředky,
které vynaloží žadatel z „interního rozpočtu“?
Institucionální podporou výzkumného záměru se rozumí prostředky
státního rozpočtu, které uchazeč žádá na úhradu uznaných nákladů výzkumného
záměru.
33. Jaká je požadovaná forma oddělení
volně vložených výtisků textové a tabulkové části návrhu VZ při vložení do
označených obálek, které budou umístěny v uzavřeném obalu? Postačí mít obě
části v průhledných foliích?
Není předepsáno, je možné použít libovolný kancelářský materiál, který
splní požadovaný účel.
34. Musí se konat výběrové řízení na pořízení
přístrojového vybavení určeného pro řešení VZ?
Postup stanoví § 8, odst. 6 zákona č. 130/2002 Sb. a netýká se pouze
pořízení dlouhodobého majetku, ale i služeb. V případě, že v návrhu
výzkumného záměru není podrobně specifikována služba, pořízení hmotného nebo
nehmotného majetku včetně ceny a dodavatele, postupuje se podle zákona o
veřejných zakázkách. MŠMT doporučuje postupovat podle zákona o veřejných
zakázkách vždy.
35. Kdo bude aplikovat vyřazovací kriteria?
Splnění požadavků uvedených ve vylučovacích kritériích pod č. 1, 2, 3.1
a 3.5 vyhodnocuje přijímací komise poskytovatele, pod č. 3.2 až 3.4 hodnotící
komise.
36. K části D4 – spolupráce studentů
magisterských a doktorských studijních programů „se hradí ze specifického
výzkumu“ – kde má soukromá vysoká škola žádat MŠMT o zdroje na specifický
výzkum (když už řeší jiné projekty na bázi veřejné podpory)?
Institucionální podpora na specifický výzkum se poskytuje na základě
žádosti uchazeče. Termín pro podání žádosti, její náležitosti a kritéria pro
poskytnutí jsou stanovena v § 1 a 2 nařízení vlády č. 462/2002 Sb.