VIDEO: Sestřih tiskové konference
„Dnešním dnem začíná další etapa veřejné diskuse k reformě terciárního vzdělávání. Základním úkolem přitom zůstává připravit skutečně reformní věcný záměr zákona o terciárním vzdělávání, který by do našich vysokých škol perspektivně přinesl zásadní změnu kvality. Při uskutečňování reformy se chci opírat nejen o mezinárodní zkušenosti a příklady dobré praxe, ale také o autentické názory a představy akademické obce a studentů. Právě ony totiž byly v minulosti předmětem nejrůznějších spekulací i vyložené manipulace a zaštitoval se jimi kdekdo. My teď máme v ruce skutečně tvrdá a nezpochybnitelná data a můžeme tak vést diskusi na věcném základě. To byl také jeden z hlavních důvodů, proč jsme k výzkumu akademických pracovníků vysokých škol přistoupili a proč v současné době provádíme obdobný výzkum studentů, s jehož výsledky seznámíme veřejnost identickým způsobem. Výsledky z tohoto druhého průzkumu nám zase poslouží při přípravě věcného záměru zákona o finanční podpoře studentů, který bude tvořit další pilíř celé reformy terciárního vzdělávání," řekla ministryně Kopicová.
Souhrn výsledků výzkumu akademických pracovníků je přílohou této tiskové zprávy. Autoři výzkumu Petr Matějů a Jakub Fischer, členové týmu připravujícího projekt Reforma terciárního vzdělávání, pokládají za důležité i to, že akademickým pracovníkům byla dána možnost vyjádřit se nejen k problémům, které znají ze svých pracovišť a celého systému terciárního vzdělávání obecně, ale že dostali také možnost vyslovit se k různým variantám řešení těchto potíží.
Většina akademických pracovníků pro reformu
„Výzkum ukázal, že 72 % dotázaných pokládá hlubokou reformu českého vysokého školství za potřebnou, zatímco proti reformě je jen 28 % respondentů. To samozřejmě neznamená, že všichni, kdo jsou pro, si pod pojmem reforma představují to samé. Výrazná shoda mezi akademickými pracovníky nicméně panuje například v názoru, že vysoké školy zápasí s nedostatkem financí jak z veřejných, tak ze soukromých zdrojů, v otázkách akreditací studijních programů, podílu studentů v akademických senátech (měl by být stanoven zákonem) a jejich právu ovlivňovat rozpočet instituce a personální otázky (jsou proti), či v tom, že výši případného školného by si měla určovat sama vysoká škola. Velmi různé názory jsou naopak na efektivnost hospodaření s veřejnými prostředky a na to, zda současný model řízení vysokých škol je vyhovující, či vyžaduje změnu," ilustroval Petr Matějů výsledky výzkumu.
Zároveň však zdůraznil, že vzhledem k reprezentativnosti vzorku (6 339 respondentů) je na místě, aby si každý, kdo se chce do diskuse o reformě terciárního vzdělávání zapojit, prostudoval výsledky co nejpodrobněji.
„Nikdy jsme neměli k dispozici tolik relevantních dat. Každý, jehož názor má být v dané věci pokládán za relevantní, by měl být s výsledky výzkumu obeznámen," zdůraznil Matějů.
S ohledem na to, že již v průběhu šetření byly některými členy předsednictva Rady vysokých škol vzneseny námitky týkající se dotazníku (měl údajně obsahovat návodné otázky a sugerovat určité modely odpovědí), MŠMT po ukončení sběru dat požádalo o provedení nezávislé ex-post expertízy dotazníku (viz přílohu).
Tato expertíza všechna podezření jednoznačně vyvrátila. V jejím závěru se říká: „Rozbor položek dotazníku z hlediska validity prokázal, že všechny použité položky (otázky nebo výroky), jsou v souladu s metodologickými požadavky, které jsou kladeny na výzkum prostřednictvím dotazníku. Rozbor výsledků výzkumu navíc prokázal, že získané údaje odpovídají vstupním předpokladům o logických souvislostech mezi relevantními proměnnými. Z výše uvedeného vyplývá, že výsledky výzkumu jsou z hlediska použité metodologie validní."
Přílohy
Výzkum
akademických pracovníků VŠ - Stručný souhrn výsledků.pdf (220,22 KB)
Výzkum
akademických pracovníků VŠ - Závěrečná zpráva.pdf (2,90 MB)
Výzkum
akademických pracovníků VŠ - Expertíza dotazníku.pdf (565,42 KB)
Výzkum akademických
pracovníků - Prezentace.pps (717,00 KB)
