SL2 - podpora učitelů, ředitelů a dalších pracovníků ve vzdělávání (garantka Iva Stuchlíková)
Přehled kulatých stolů a veřejných konzultací, včetně shrnutí závěrů a podnětů
Již proběhlo:
6. 6. 2019 - Praha - tisková konference o kvalitě práce učitelů. Více informací (videozáznam z
akce a jednotlivé prezentace) je k dispozici pod následujícícm odkazem.
7. 6. 2019 - Praha - kulatý stůl ve spolupráci s projektem SYPO. Akce je určena
primárně pro ředitele MŠ, ZŠ, SŠ a VOŠ. Pozvánku, včetně programu a registrace, najdete zde. Prezentace z kulatého stolu k dispozici zde. Dílčí vstupy účastníků jsou k dispozici zde.
18. 6. 2019- České Budějovice - interní kulatý stůl
20. 6. 2019 - Brno - kulatý stůl na téma učitelů, ředitelů a dalších pracovníků ve vzdělávání.
Tato akce proběhne v rámci Brněnské oborovědidaktické konference, jejíž jarní ročník ponese název "O strategickém
směřování ve školství: reflexe proměn ve vzdělávací politice". Pozvánku naleznete zde. Poznámky z akce si můžete přečíst pod následujícím odkazem.K dispozici jsou
prezentace Arnošta Veselého a Oddělení K24 MŠMT. Další prezentace vystupujících jsou
dispozici na DiViWebu Institutu výzkumu školního vzdělávání
Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity.
24. 6. 2019 - České Budějovice - kulatý stůl, který se uskuteční od 14:00 hod na Pedagogické
fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích (Jeronýmova 10, 370 01 České Budějovice). Pozvánku naleznete
pod tímto odkazem. Zápis z kulatého stolu je
dostupný zde.
Základní teze a vymezení SL2 k další diskuzi, které byly představeny na kulatém stolu ve spolupráci s projektem
SYPO - 7. 6. 2019
Vymezení:
●Zajistit dostatek kvalifikovaných učitelů, kteří jsou v profesi spokojeni a dovedou vytvářet efektivní učební
prostředí pro své žáky.
●Vést školy jako učící se organizace, které jsou schopny naplňovat potřeby svých žáků a komunit.
●Skutečná podpora učitelů, ředitelů a dalších pedagogických pracovníků znamená, že jsme schopni popsat „cílový stav“
– jak v rovině podmínek pro jejich kvalitní práci, tak ve smyslu toho, jak taková kvalitní práce má vypadat.
Podmínky pro kvalitní práci:
● Relativní úroveň platů pedagogických pracovníků pozvednout na úroveň průměru zemí EU cestou výrazného růstu do roku
2024 a poté na ní udržet (ze závěrů S2020).
● Ucelený systém profesní podpory od skutečně fungujícího uvádění do profese (výzkumy ukazují, že je nastaven zatím
formálně a jako funkční ho vnímá jen asi 10% začínajících učitelů), přes mentoring, podporu profesního růstu učitele
i pedagogického sboru; nezapomínat na podporu v oblasti zvládání zátěže.
● Podpořit nejohroženější skupinu – začínající učitele – snížením výukové povinnosti a intenzivní mentorskou podporou
(diferencovat systém podpory, motivovat všechny aktéry ke skutečnému uvádění do profese – nižší výuková povinnost
začínajícího učitele, povinné vzdělávání mentorů, vyhodnocování postupů adaptace).
● V případě začínajícího učitele, který si doplňuje vzdělání, bude mentoring propojen s doplňujícím pedagogickým
vzděláváním (model Učitel naživo). Kvalitní DPS.
● Část nepřímé pedagogické činnosti učitelů cíleně/povinně zaměřit na to, aby učitelé svoji práci reflektovali a
inovovali – a vytvořit pro to adekvátní podmínky (např. technická i expertní podpora videoanalýz výuky v sytému DVPP,
atd.).
● Systém dalšího vzdělávání nastavit tak, aby napomáhal diagnostice vzdělávacích potřeb školy a jejich učitelů a
dokázal je z větší míry saturovat on-site (intervize, resp. supervize; on-site oborově didaktické resp. pedagogické
vzdělávání – ať už elektronickou formou s dostatečnou nabídkou kvalitních metodických materiálů, nebo spoluprací s
metodickými kabinety, univerzitami, jinými školami atd.).
● Posílit multiprofesní pohled na práci školy – nejen učitelé, ale další profesionálové – optimalizovat podpůrný
systém škol a naučit se ho dobře ho využívat (školní poradenská pracoviště, další spolupracující instituce –poradny,
SVP, atd.), včetně rychlého ad hoc řešení problémů a obtížných situací.
● Snížit administrativní zátěž (výuková činnost učitele, resp. pedagogické vedení ředitele musí být chráněno jako
priorita) třeba i rozšířením administrativní podpory škol nebo přenesením některých zodpovědností na zřizovatele,
resp. jejich společné „složky“.
Standardy kvality výuky a pedagogického leadershipu
● Vytvořit a udržovat transparentní systém kvalifikačních požadavků/ možných cest k učitelské kvalifikaci (tedy
vyjasnit regulaci profese – děje se jen cestou Rámcových požadavků na vzdělávací programy; schází registr učitelů i
systematický výzkum, takže nedokážeme vyhodnotit jaké cesty potřebujeme, jaké jsou efektivní).
● Standard jako autoevaluační nástroj - kvalita učitelů je dnes výrazně diferencovaná (viz studie PISA, studie
CERGE, Eduzměna), proto popsat kompetence (dovednosti, postoje) učitele, který je schopen zvládat zátěž
profese, aplikovat moderní formy výuky a reagovat na měnící se potřeby žákovské populace.
●Standard využívat i pro zvyšování prestiže profese a seznamování veřejnosti s proměnami práce učitelů.
● Profesionalizaci učitele chápat jako kontinuum – od výběru student učitelství až po další vzdělávání praktiků –
popsat klíčové principy, které podmiňují kvalitu jednotlivých fází; důsledně pak uplatňovat při intervencích (např.
podněcování ke studiu učitelství, organizaci systému DVPP).
● Transformace přípravy na profesi na v pregraduálním vzdělávání - lépe popsat (třeba jako minimální standard v
Rámcových požadavcích na vzdělávací programy), co bude absolvent pregraduálního pedagogického vzdělávání umět
(požadavek omezení důrazu na teorii budovanou shora, propojení s praxí, větší profesní zaměření – od metodik k
dovednostem reflektovat a analyzovat působení vlastní výuky), případně jak toho má být dosahováno a jak to lze
ověřit.
● Podpořit změnu pregraduálního vzdělávání vhodnými změnami v modelech financování VŠ - dosud
k této podpoře docházelo, ale nesystémově, řadou dílčích úprav a projektovým financováním – omezit
projektové financování a přiměřeně do financování promítnout nákladovost žádoucí podoby studia (individuální
vedení studentů, menší skupiny, více praxe).
● Výběr a podpora ředitelů – pedagogický leadership
•hledat modely, jak ovlivňovat kvalitu výběrového procesu, jak ovlivnit podporu ekonomických
činností ředitelů ze strany zřizovatele,
•podpořit ředitele v osvojení si dovedností pedagogického leadershipu a zvýšit povědomí o jeho významu pro
kvalitu školy a jejich vzdělávacích výsledků;
•vytvořit systém podpory pro ředitele (nabídka vzdělávání, koučování, supervize, ale i přímé podpory některých
jeho činností).
●Podpora dalších pedagogických pracovníků
•vyhodnotit kapacity podpůrného systému z hlediska požadavků učitelů na podporu, pokračovat v jejich budování
a optimalizaci vzhledem k síti škol;
•rychle vyhodnotit faktory, které snižují nebo naopak zlepšují efektivní spolupráci učitelů s dalšími
pedagogickými pracovníky (další profesionálové ve škole i spolupráce s ostatními školskými pracovišti)
•zaměřit část dalšího vzdělávání on-site na budování multiprofesních týmů a plánování a reflektování společné
práce.
Jednou z prvních veřejných akcí věnovaných tématu podpory učitelů, ředitelů a dalších pracovníků ve vzdělávání
byl seminář na téma Učitelská profese v dnešním světě, který uspořádalo Ministerstvo školství,
mládeže a tělovýchovy uspořádalo 16. května 2019 v Kaiserštejnském paláci. Na
semináři vystoupil jeden z předních expertů OECD, ředitel Direktorátu pro vzdělávání a
dovednosti, pan Andreas Schleicher a především člen expertní skupiny k přípravě Strategie vzdělávací
politiky ČR do roku 2030+ prof. Stanislav Štech.
Dále uvedl základní možné cesty změn v profilaci učitelské profese, které musí proběhnout na všech třech
pólech profesního trojúhelníku (viz obrázek níže). Jejich cílem má být zvýšení podpory, atraktivity a zajištění
zvýšení kvaity výkonu učitelského povolání.
Slide z prezentace člena expertní skupiny k S2030+ prof. Stanislava Štecha
Celá prezentace prof. PhDr. Stanislava Štecha, CSc. je k dispozici ZDE.
